_______________________________________________________________________________________
Všechny postavy(krom těch vymyšlených) Jsou z BellaSara, DragonCave a je to pouze fanouškovské psaní. Díky za pochopení.
______________________________________________________________________________________
Safira ve snu běžela v prázdném černém tunelu. Běžela a ani nevěděla kam. Něco jí pronásledovalo. Bylo to celý černý s červenýma očima. Silueta se nedala ani pořádně poznat. Pokusila se proměnit nebo dělat kouzla. Nic nezabralo. Ve světě snů nemohla používat svoje schopnosti. Viděla v dálce bílý tunel. Zrychlila běh, ale když byla venku, tak nic neviděla. Ještě větší temnotu a vznášela se. Ta černá věc už jí asi nesledovala. Chvíli bylo ticho. Safira si myslela, že už to konečně skončilo. Jenže se mýlila. Myšlenky lítaly z jedné strany na druhou. Její nejhorší vzpomínky i pocity se odkryli v její mysli. Ty vzpomínky jely tak rychle, že je Safira matně vnímala. Sice je neviděla, ale cítila všechny ty pocity a emoce jako kdyby se to právě stalo. Ať dělala, co dělala, nemohla se z těch snů dostat.
Hlasy: Ne! Trne, vydrž prosím!
Hlasy v pozadí: Prosím neumírej mi tu na místě! Vždyť já...
Hlasy: Norerian! Proč jsi mě opustila a nechala tu samotnou!? Proč!?
Safira se držela za hlavu i za uši. Už nechtěla nic slyšet.
Safira: Dost...! Prosím! To všechno hrozně bolí!
Hlasy: Za všechno může Safira! Ona může za všechny potíže ve světech Fantasy! Kéž by jí Bella nikdy nenašla, pak by byl klid!
Hlasy: Bez Safiry nemůžeme bojovat! Death je smrtka! Nedá se zabít! Bez její pomoc jsme ztracení, pochopte to konečně!
Safira: Už toho sakra nechte!!! Já už to nechci poslouchat!!! Copak jsme všichni dokonalé?! Všichni děláme chyby, ale to neznamená, že se nedají napravit!!!
Hlasy pomalu ztichly a v pozadí toho slyšela zlý smích.
Hlasy: Hehehe...jenže ty si dělala víc chyb, než je libo!
Safira pustila pomalu svojí hlavu i uši. Hlasy ustupují pomalu. Po té se pomalu rozhlédla.
Safira: Kdo je tam? Ukaž se!
Hlas: Proč bych měla? Já jsem ty a ty jsi já! Já jsem tvoje temná stránka.
Safira: Cože? Temná stránka?
Hlas: Hehehe! Nedělej, že o mně nevíš. Vždycky jsem tu byla a vždycky tu i budu. Ty nejsi ani jedna ani druhá stránka, Safiro. Můžeš být přítel všech, ale i nepřítel! Ty máš tu moc všechny zničit a každého nechat trpět! Stejně jako ty teď!
Safira: Co to meleš za hlouposti! Já chráním ty, co mám ráda! Nikomu z mých přátel bych neublížila!
Hlas: Cse...přátele...hlavně že hodně koní ze Server, Severu jsou proti tobě! Ty o tom možná nevíš, ale hodně koní bylo odjakživa proti tobě! Máš mnohem víc nepřátel, než si dokážeš představit! Nikomu bych na tvém místě nevěřila! Ani těm nejbližším.
Safira: Nech toho! Přestaň! To jsou jenom lži!!!
Hlas: Ty jenom nechceš uznat, že mám pravdu! Musíš všechny zlikvidovat z cesty, jinak nikdy nebudeš žít bez obav a nejistoty. Znič všechny! Musíš to udělat. Víš to!!!
Safira: Ne nikdy!!! Jdi pryč!!! Nech mě!!!
Zničehonic začalo svítit bílé světlo a Safia začala zářit v duhových barvách.
Hlas: Aaaah!!! Co je to???
Temnota postupně mizela, až se Safira ocitla v bílé mlze a bílém prostoru. Najednou se cítila mnohem lépe a cítila, jak její obavy i strach pomalu mizí. Safiry temná strana se pomalu ztratila zpátky hluboko do myšlenek, odkud také přišla. Byla naštvaná.
Hlas: I když jsem teď pryč. Já nikdy nezmizím. Temnota vládá v každém srdci!
Safira usnula a spala strašně dlouho.
Hlas: Safiro...Safiro...probuď se...
Safira otevřela oči a málem jí upadly oči. Byla to Nora.
Safira: Noro? Kde to jsme?
Nora: Jsme mezi světy, Safiro. Takhle můžu s tebou mluvit. Ty se hodně trápíš Safi...až moc. Proto se objevila tvoje temná stránka, která tě pronásleduje.
Safira: Noro já...
Nora: Nic neříkej...šetři si síly...Musíš se uzdravit. Nejenom kvůli Noregonovi a Aishe nebo Silvy, ale i kvůli sobě. Věř sama sobě a věř těm, které vždycky stojí a stáli na tvé straně.
Vedle Nory se objevila Miccosukee. Safira byla šťastná, že jí viděla.
Miccosukee: Safi...dávej pozor na všechny co u tebe žijí a co ti věří. A prosím...neubliž Portunusovi. On si všechno uvědomil a chce pomoc. Je sice u Gregona a Death, ale můžu ti ujistit, že už nikomu ublížit nechce.
Safira: Miccosukee...
Nora: Osud je teď ve tvých rukou...už spi Safi a probuď se s novou energií...
Nora i Miccosukee začali mizet.
Safira: Počkejte! Neodcházejte!
Nora: My budeme vždycky s tebou...vždycky...
Safira byla sama a cítila, že se pomalu ze snu probírá...
Pomalu otevírala oči. Koukala očima kolem sebe a všimla si, že leží přikrytá v posteli. Nikoho neslyšela ani neviděla. Všichni byli asi dole nebo někde pryč. Pomalu se posadila na okraj postel. Cítila se sice lépe, ale...měla strašnou žízeň a obrovský hlad. Šáhla si na bok, kde měla ránu. Nikde jí necítila, asi se kompletně vyléčila. Jak dlouho vůbec spala? Všimla si, že je ráno. Slunce pomalu vycházelo. Altaria začala hodně svítit. Cítila se dost napjatá.
Altaria: Safi! Konečně! Jsi vzhůru!
Safira: Co se vůbec stalo? Jak dlouho jsem spala?
Altaria: Omdlela jsi zlato...a spala si 4 dny.
Safira se vyděsila. 4 dny??? Nechtěla věřit svým uším. Navíc tušila, že omdlela. Posledně co si pamatovala, bylo, že mluvila s Marcusem a pak to s ní asi seklo. Po té byla uvězněná ve své vlastní hlavě. Ona se nepokusila ani vstávat. Cítila se lépe, ale byla bez síly jako nikdy předtím. Pokusila se někoho kontaktovat přes mysl, ale nešlo to. Byla moc oslabená. Altaria začala svítit a trochu jí předala svojí sílu, aby alespoň mohla sama jít dolů. Safira chtěla tu její sílu odmítnout, ale Altaria zuřila.
Altaria: Neodmlouvej! Vem si mojí sílu! Potřebuješ jí! Jako matka ti to přikazuju!
Safira nakonec podlehla a cítila příjemné teplo, když Altarii síla se roznášela po celém těle. Cítila se lépe, ale to nenahrazuje jídlo ani pití. Altaria se zdála být spokojená. Když se nestarala dříve, tak se starala teď. Safira vstala a šla z pokoje. Opírala se o zábradlí a šla pomalu dolů. Po chvíli cítila, že někdo jde nahoru. Nahoru letěl Azuron. Když uviděl Safiru, tak se prudce zastavil a udiveně na ni koukal. Safira zahlédla malého Warder draka, který se sotva zastavil a hned letěl dolů. Šla stejně dál dolů. Azuron křičel po celém zámku, že se Safira probudila a že jde dolů. Diana vyběhla ze stáje s Medúzou v patách. Diana šla nahoru a odchytla Safiru v polovině cestě. Hned jí opřela a Safira se vděčně chytla.
Diana: Proč si nikoho nezavolala?
Safira: Jak asi? Jsem jako zdrogovaná! Všechno mám jak v mlze a nefunguje mi spojení v mysli s jinými tvory...a navíc u mě nikdo v pokoji nebyl!
Diana: Kdyby Azuron letěl dřív nahoru, tak by to bylo jednodušší! Co chceš vůbec dole? Máš ležet!
Safira: Víš, jaký mám hlad a žízeň??? Altaria mi sice dala trochu síly, ale nehradí to jídlo a pití.
Konečně dorazili dolů do sálu. Swartmuna k nim přišla a rozzlobeně se na Safiru dívala. Už tušila, co řekne.
Swartmuna: Safiro! Kolikrát ještě budeš takhle omdlívat? Když máš zranění, tak se máš šetřit a ne hned jít zase do akce!
Safira: A nepřátele mě šetřit budou, až budeme v bojovém poli? Radši mi řekněte, kde jsou Noregon s Dranzerou?
Swartmuna: Šli na lov. 4 dni jsi spala a nic lepšího na práci neměli. Nestor je v Drakan Equest, ale měl by se každou chvíli vrátit. Co se týká Kaiser s Daleiah...jsou na zahradě a hraji si se Silvy a Aishou.
Safira po chvilce cítila Noregona, který se vracel z lovu. Cítila, jak si dělá starosti a měl opět strach o ní, což pro Safiru nebylo nic nového.
Noregon: Safi! Konečně jsi vzhůru! Měli jsme všichni strach! Jak je ti?
Safira: To ti řeknu, až se vrátíš.
Noregon spojení přerušil. Diana šla se Safirou na zahradu, kde si sedla do trávníku a užívala si ranní slunce. Kaiser vstala a hned k ní šla. Stejně jako Aisha se Silvy. Dráčata jakoby tušili, že je slabší a šli k ní opatrně. Kaiser viděla na Safiře, jak je trochu bledá a krom toho měla asi hlad a žízeň.
Kaiser: Jsi v pohodě?
Kaiser zněla dost starostně. Safira se na ní unavenýma očima podívala.
Safira: Bylo mi už lépe…Ale i hůř. Zažila jsem ještě horší věci než tohle...bylo toho na mě moc. Ani nevím, kdo je ze Server, Severu na mě straně a kdo ne. Jewel mi říkala, že je většina proti mně.
Kaiser: To není pravda...spíš částečná. Jenom Shahazar je proti tobě.
Kaiser to sice nerada dělala, ale odposlouchala poslední hovory v zámku. Hrábla se do mysli Noregona i Azurona. Takže i ona ví, že Portunus je dobrák. Věděla to ale odjakživa. Věděla, že ho zneužili a že se s ním dřív nebo později Miccosukee spojila. Safira to moc nečekala, že zrovna Shahazar bude proti ní. Čekala kohokoliv, ale ne tahle oblast.
Safira: To jsem nečekala...co ostatní?
Kaiser: To...netuším. Jenom tohle jsem slyšela.
Warder draci mezitím přinesli Safiře jídlo i pití, i když nemuseli. Mají ale uši všude, takže se to doslechli. Přinesli jí opečenou jelení kýtu s chlebem a džbán vody. Safira se vděčně do jídla pustila a snědla to celý. Kaiser se někdy divila, kolik toho Safira sní. Tak byla částečná dračice, takže jí to moc nepřekvapilo. Po té Safira vypila půlku džbánu. Ulevilo se jí a cítila se lépe. Warder draky zbytek odnesli a Safira jim poděkovala. Reana zrovna šla do zahrady s Azuronem v patách. Azuron se za Reanu schovával. Asi strachem. Po té slyšeli, že někdo dorazil. Byl to Noregon, který rychlým krokem za Safirou šel. Před ní se zastavil a podíval se, jestli je v pořádku.
Safira: Je to dobrý, Noregone. Už je mi lépe.
Noregon souhlasně bručel. Věděl, že jí je lépe, ale z psychické stránky je ještě pořád přešlá. Safira si pak všimla Reany, která vede Warder draka. Cítila, jak byl hodně nervózní.
Reana: Ahoj Safi! Někoho ti vedu! Ale bude asi lepší, když se promluvíme nahoře...
Safira otráveně vstala. Sotva sem přišla a už musela nahoru. Pohladila obě dráčata a šla s nimi nahoru. Noregon je následoval. Dranzera už byla mezitím nahoře a čekala. Safira došla s námahou nahoru. Sice jí bylo lépe, ale sílu měla nulovou. Sedla si na postel a čekala, co bude. Reana šoupala Azurona před Safirou, který měl nervózně stočený ocas u předních pacek a byl nervózní.
Reana: Jmenuje se Azuron. Dlouho touží být asistentem. Dala jsi mi za úkol, abych vybrala vhodného Warder draka. Zde je.
Azuron: ...
VEŠKERÝ ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ TEXTŮ A VYMYŠLENÝCH POSTAV!!!
JE TO VŠE MOJE PRÁCE A NE ZBYTEČNĚ JSEM SE S TÍM SNAŽILA!!








