close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
NEŽ ZAČNETE S PROHLÉDNUTÍM A KOMENTOVÁNÍ MÉHO BLOGU !!!ZDE PŘEČÍST!!!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Smrtka a Temná hrozba z minulosti 50.část

3. února 2019 v 17:51 | Safira |  Smrtka a Temná hrozba z minulosti
_______________________________________________________________________________________

Všechny postavy(krom těch vymyšlených) Jsou z BellaSara, DragonCave a je to pouze fanouškovské psaní. Díky za pochopení.
______________________________________________________________________________________




A s tímhle tam nechala Kaiser Moonlight a šla hledat Silvermoon. Musela se zeptat strážců, kde ho najít. Jelikož se v zámku moc nevyznala. Ty jí k němu zavedli před jeho pokoj. Oni radši ani nezaklepaly. Takže musela zaklepat sama. Chvíli se nic nedělo.

Silvermoon: Nechte mě samotného!!! Nikoho nechci vidět!!!

Kaiser: To jsem já, Kaiser. Mohu s tebou mluvit?

Silvermoon nic neříkal. Kaiser si to mohla myslet, že to nemělo cenu.

Kaiser: Jestli nechceš tak já jdu pryč.

Kaiser to chtěla otočit a jít.

Silvermoon: Počkej!

Zastavila.

Silvermoon: Pojď dál...

Kaiser vešla dovnitř a zavřela za sebou dveře. V pokoji byl pěkný nepořádek. Všude rozházené knížky, pergameny a pera. Tam i v rohu rozlité inkousty. V pravém rohu u okna měl stůl. Hned vedle velký regál s knihy a se třemi šuplíky. Víc tam toho neměl. Krom svého pelechu, který byl vlevo v rohu od dveří. Tam zrovna ležel s otráveným, ale i zoufalým pohledem. Kaiser cítila z něho dost vysoké napětí.

Silvermoon: Proč chceš semnou mluvit? Poslal tě otec?

Kaiser: Všimla jsem, že jsi v napětí a ne. Mě tvůj otec neposlal. Přišla jsem sama. Tvoje matka mi říkala, že tvůj otec tě nebere na lehkou váhu.

Silvermoon zaťal silně naštvaně pac.

Silvermoon: Kéž by to nebylo tohle pořád! On mě tu drží jako ptáka v kleci! Ani ven nesmím! Musím se pořád učit nějaké blbosti! Já už nemám ani volný čas! Celé dny i týdny i měsíce mám naplánované! Už mě to leze přes mozek! Potřebuju víc prostoru! Navíc je otec jiného názoru řešení problému než já! Já chci spoustu věcí dělat jinak, než on, ale vždycky když mu odporuju, tak mi naseká ještě víc učení! Je to už k nevydržení! Nejradši bych utekl! Jako můj zmizelý bratr!

Kaiser Silvermoone litovala a divila se, že když Silvermoon řekl, že jako jeho zmizelý bratr. Zvědavost jí nedala pokoj.

Kaiser: Takže...ty věříš, že Noregon je tvůj bratr?

Silvermoon: Já...já nevím. Nejdřív jsem tomu moc nevěřil, ale...já...já cítím, že mi něco chybí. Něco mi chybí v mozku. Nějaká vzpomínka. Ano! Tenhle pocit už mám delší dobu a nedá mi ani spát. Stejně jako ostatním. Někdy slyším, jak si o tom stráže šuškají. To tátu asi štve. Nesnáší rozebírat delší dobu jednu věc. Je to pro něho zbytečný. Když jsem několikrát chtěl s ním o tom mluvit, tak mi akorát řekl, že dokud se neukáže v aréně, tak to neuzná...ale přeci...jinak by se nám nepodobal! Vždyť to vidím! I matka už o tom pomalu denně mluví. Táta už jí to zakázal...je slepý...nechce uznat pravdu nebo brát názory jiných. Takový byl vždycky...

Kaiser nevěděla co na to říct. Silvermoon se trápil. Stejně jako Moonlight. Proč se Moon tak chová? Kdyby k němu přišel a zeptala by se ho, tak by na ní určitě vlítnul. Takže by to k ničemu nevedlo. Akorát by se kolotoč pořád točil.

Kaiser: Mrzí mě to, Silvermoone.

Silvermoon si smutně vzdychnul.

Silvermoon: Díky Kaiser. Já vím, že musím vzít, tak jak to mám. Nemůžu utéct a nechat tady matku samotnou. My se navzájem držíme nad vodou. Jenže na druhou stranu, kdybychom utekli, tak by si to otec možná uvědomil. Jenže...já to nechci riskovat. Radši to tady přetrpím. Já spíš doufám, že se jednoho dne stane zázrak s mým otcem.

Kaiser už nechtěla dál poslouchat. Stejně už musela jít.

Kaiser: Omluv mě, Silvermoone. Už je docela pozdě a musím jít, jinak si o mě Daleiah bude dělat starosti. Ona už i tak šílí, že někam beze slov odházím.

Silvermoon: V pořádku. Vím, že toho máš hodně. Díky Kaiser, že jsem se mohl vypovídat. Ulevilo se mi.

S tímhle Kaiser odešla od Silvermoona. Už chtěla jít konečně pryč, protože už toho měla celkem dost. Slyšela od těch dvou toho až příliš. Trpěli oba dva pod Moonem, ale ani sama nedokáže vysvětlit, proč se tak chová. Má strach? Nebo chce mít všechno perfektně pod pokličkou? To sama nevěděla. Zeptala se nejbližších stráží, jestli mají u sebe portály a jestli je může použít, aby se dostala zpátky. Ty bez debat jí navedli dolů do sklepa, kde jeden portál je. Bylo vidět, že byl málo používaný, jelikož nikam necestovali. V blízkosti draků se aktivoval. Kaiser řekla, kam chce jít. Na Server, Severu. Rozloučila se stráži a letěla domů. Vykoplo jí to přímo před Belly zámek Rolandsgard, takže jí to trvalo dalších 30 minut, než se konečně dostala domů. Šla hned do zahrady za Daleiah, která si hrála s Aishou a Silvy. Ona už jenom chtěla odpočinek. Viděla i slyšela toho pro dnešek víc než dost.


V Říši Zlých Duchů:


Portunus s Shade letěli nad velkým oceánem. Po boji se Safirou vzaly rychle nohy na ramena a utekli jí jen tak tak. Kdyby Shade nepoužila svojí temnou magii, tak by dávno zemřeli oba. Byla naštvaná na Gregona a na Death, že jí neřekli, že je zrovna Safira jedna z těch nejnebezpečnějších draků. Chtěla nejradši utéct a říct Portunusovi, že zemřela, jenže nemohla. Přísahala, že jim pomůže a našli by jí. Ani Portunusovi nepoděkovala a to byla na něho celkem hrubá. Ona nebyla zvykla, že někdo něco pro ní dělá. Naopak. Na všechno byla odjakživa sama. Letěli vedle sebe.

Shade: Promiň, Portunusi.

Portunus se na Shade podíval otázkovým pohledem. Shade zakroutila očima.

Shade: Jak jsem na tebe vyjela, když jsi mě zachránil. Nikdo nikdy za mě neriskoval život. Proto jsem na tebe vyjela.

Portunus se na Shade jemně usmál. Shade pod její maskou zčervenala. Podívala se na Portunuse temným pohledem.

Shade: Běda jestli tohle někomu řekneš! Tak ti utrhnu hlavu!

Portunus se zasmál.

Portunus: Nic jiného bych od tebe nečekal.

A zrychlil let. Shade zmateně letěla za ním. Měla podivné pocity, když byla blízkosti Portunuse. Zatím to nechala stranou a letěla dál.

Po dvou hodinách konečně zahlédli ostrov. Portunus s Shade letěli ještě dál, dokud nedorazili před jeskyní. Shade pořád zuřila. Jakmile přistala, tak vlítla zuřivě do jeskyně. Death s Gregonem zrovna něco probírali, v tom hned zahlédli Shade. Byli oba celkem překvapené, že jí vidí živou a bez zranění.

Shade: Co si oba myslíte?!?! Víte, že jsem mohla umřít?! Proč jste mi neřekli, že je to vesmírný drak a ještě do toho duhový!!! Kdyby tam nebyl Portunus, už bych se sem nevrátila!!!

Death na Shade zavrčela, ale nenechala se odradit. Ví, že jí nic neudělá. Gregon se k ní otočil a šibalsky se na ní usmál. Shade šel mráz po zádech. Portunus mezitím přišel mezi ně. Přikývnul na pozdrav. Death mu pozdrav obětovala.

Gregon: Och! To jsme na to zapomněli. Až když jsi odletěla, tak jsem si to najednou uvědomil a poslal jsem Portunuse příliš pozdě.

Portunus(v mysli): Lháři...udělal jsi to naschvál. Jenom jsi jí zkoušel, jak dlouho by vydržela. Kdybych tam nedorazil včas, tak by zemřela. Zbytečně.

Shade se udiveně na ně dívala. Nevěřila svým uším. Nic na to neřekla a nafoukaně odešla do její místnosti. Portunus chtěl jít taky do pokoje.

Gregon: Dobrá práce Portunusi.

Portunus se zastavil. Podíval se na ně neutrálním pohledem a pouze přikývnul. Odešel do pokoje, kde na něho čekal Keldor. Okamžitě se na něj radostně vrhnul kolem krku. Portunus si lehnul a začali společně tak dlouho blbnout, dokud se Keldor neunavil.


Když položil Keldora do pelechu, tak šel na chvíli ven před jeskyní, aby se provětral. Koukal se na nebe a viděl tam Shade, která letí do nejbližšího lesa. Portunus vzlétnul a pronásledoval jí nenápadně. Stejně potřebuje ulovit pro Keldora. Ten až se probudí, tak dostane zase hlad. Shade přistala v lese. Portunus kousek od ní. On ulovil mezitím jednoho jelena, který si odložil pod kořenem stromu. Schválně tam nažhavil ohněm, aby dal jiným najevo, že se nemají ke kořisti přiblížit. Šel hledat Shade. Vycítil ji hned a šel tím směrem. Našel jí u jezera. Měla sundanou masku a viděl trochu její obličej. Měla ho celý zjizvený. Měla po celém obličeji hluboké a mělké škrábance. Některé byly menší, větší nebo výraznější. Shade nebyla ošklivá v obličeji. Měla jenom hodně jizev. Asi se za ně styděla, jako každá samička. Všiml si i hodně malých uší, které měla. Portunus viděl málo draků s ušima. Začal foukat mírný vítr. Shade cítila, že někdo za ní je. Rychle si nasadila masku a otočila se. Sice byl Portunus šedivě-bílý, ale i tak ho poznala hned.

Shade: Vylez Portunusi! Vidím tě!

Portunus vylezl ze svého úkrytu. Shade se naštvaně na něho koukala.

Shade: Proč mě pronásleduješ?

Portunus: Dělal jsem si starosti.

Což taky byla pravda. Shade se mu podívala do očí. Nemohla z nich vyčíst, protože je měl celé černé.

Shade: Dobrá. Budu ti věřit.

Portunus: Proč máš vůbec tu masku? Proč zakrýváš svůj obličej?

Shade švihala prudce ocasem ze strany na stranu. Tím dala najevo, že jí to štve, že se takhle blbě zeptal. Jenže...zachránil jí život. Její obličej pod maskou změknul. Portunus to poznal, protože uvolnila svoje oči.

Shade: Dobrá...jestli tě to uspokojí. Ty jizvy mi udělal můj klan z druhého ostrova. Byla jsem šikanovaná za svůj vzhled. Všichni ostatní měli srst. Jenom já ne. Jenže já na rozdíl od jiných jsem měla křídla, takže jsem jediná vedle našich vůdců, kdo létali. Byla jsem jednoho dne na úkolu od vůdce, abych měla práci. U nás jsou dva ostrovy a je to lepší mezi ně proletět než proběhnout, protože je tam hluboká propast mezi ostrovy, což je divné, jelikož není kolem našich ostrovů nic jiného, než moře.

Shade se otočila k jezeru a koukala do nebe, které bylo šedivé. Portunus dál poslouchal.

Shade: A pak se to stalo. Přistála jsem u domu vůdce a čekala. Pak...na mě zaútočili! To jsem ještě byla poprvé na druhém ostrově! Oni si mysleli, že jsem vetřelec! Při tom jim museli říct, že jsem jediný drak, který nemá srst a který má křídla! Já se bránila ze všech sil! Jenže používali černou magii a znetvořili mi obličej! Můj klan musel pro mě přijít. Přišli. A vůbec se to neřešilo!!! Udělali z toho jenom menší nehodu! Naše léčitelé se ani nesnažili moje rány vyléčit! Prej, že se nedají! Je to černá magie! Udělali mi to naschvál! Všichni se na mě dívali křivým okem, když jsem měla ty jizvy čerstvé! Udělala jsem si tu masku, aby na mě nikdo neviděl, to co mi udělali.

Portunus už chápal, proč svůj klan tak nesnáší. Jenže mu to moc nedávalo smysl. Muselo toho být ještě víc, než jenom tyhle jizvy. Shade ale nevypadala na to, že by končila s povídáním.

Shade: Sama jsem studovala černou magii...dá se...léčit...ani nevíš, jak jsem byla z toho nešťastná. Mám znetvořený obličej. Jenom kvůli nim! Byla jsem dlouhodobě zalezlá a studovala černou magii a jak jí používat. Všem, co mi ublížili, jsem se pomstila. Všem...i mým rodičům.

Portunus: Proč ses jim mstila? Udělali ti něco?

Shade: Kéž by něco udělali!!! Neudělali nikdy nic pro to, aby mě brali ostatní a oni sami! Báli se mě! A to byli vůdci našeho klanu!!! Nesnášeli mě! Chtěli nového potomka, aby vedl v budoucnosti klan. Jenže...hehe...to jsem jim pokazila! V noci jsem šla do jejich pokoje a zabila jsem je rychle a potichu! A řekla jsem jim, že doufám, že jejich duše budou v pekle! Mezi ně jsem viděla již nové vejce...mého budoucího sourozence. Vejce jsem zničila, zanechala zprávu na rozloučenou a odletěla se přidat ke skřetům. Musela jsem začít na novo...věděla jsem, kde je najít, takže jsem tam šla. Hned mě vzali, když jsem jim trochu kecala, jaká je u mě situace.

Portunus byl celkem vyděšený, že zabila vlastní rodiče a sourozence. On Shade na jednu stranu chápal, ale druhou stranu to bylo moc kruté. Mohla s klidem odejít. On má co říkat. Taky zrovna neodešel v klidu. Zdrhnul a zanechal po sobě spoušť. Byl mstivý vůči Safiře. Dneska ví, že to byla falešná nenávist. Jenom nechtěl poslouchat pravdu. Jenže u Shade to bylo něco jiného, než u něho.

Portunus: Mrzí mě to Shade, co se ti přihodilo. Nechci ti do toho moc mluvit, ale mohla si to vyřešit jinak. Mohla jsi v klidu odejít a tvé rodiče by nemuseli být mrtví.

Shade: Upřímně...později jsem toho litovala, co jsem provedla. Jenže...oni pro mě nikdy nic neudělali! Nikdy! Já nevím, co se jim kouřilo v hlavě mezitím, co jsem litovala! Nikdy jsem neměla žádné kamarádi, byla jsem na většinu věcí sama a nikdy nikdo pro mě nic neudělal! Ale ty! Ty jsi riskoval za mě krk! Zachránil jsi mě!

Shade se otočila k Portunusovi a leskly se jí oči. Smutkem a trochu nenávistí. Ne vůči němu, ale vůči svému klanu. Shade sundala svojí masku před Portunusem. Zahanbeně zavřela oči a začaly jí téct slzy z očí. Portunus šel k ní, sednul si a objal jí křídly. To Shade nečekala a udiveně tam ztuhla v náruči. Po chvilce se přitiskla k Portunusovi na hruď a tiše brečela. Portunus neříkal vůbec nic. Držel jí. A nepustil.

Po tom, co se Shade vybrečela, tak ještě něco ulovili a vrátili se, aby to nebylo nápadné. Shade celou dobu neříkala vůbec nic. Měla pořád tu masku, jelikož nechtěla, aby Gregon s Death viděli její znetvořený obličej. Když se vrátili, tak byli všichni zalezlé vevnitř v jeskyni. Death s Gregonem něco řešili a Keldor spal. Co skřeti? Ti někde pobíhali a měli prozatím volnou ruku. Brzy se vylíhnou Upíří draci, takže budou mít práci až za ušima je uživit. Shade zalezla do pokoje a Portunus šel s jelenem ke Keldorovi, který ještě spal. Portunus si to ale myslel, že Shade nebyla taková jak dělala. Byla to zničená dračice odpuzená od vlastního klanu. Bude muset na ní dávat pozor. Ne že musel, ale protože to chtěl. Sám si to nedokázal vysvětlit. Prozatím to nechá být. Musí se soustředit na spoustu jiných věcí. Třeba, jak se dostat s Keldorem pryč. Nebude to sice hned, ale chce jednoho dne vypadnout na dobro.


Zde je obrázek Shade bez masky:
Ve větším:
Zdroj Dragon Maker, kde jsem jí dělala:
(u tohodle obrázku neplatí zákaz kopírování, jelikož jsem jí nedělala vyloženě já)



VEŠKERÝ ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ TEXTŮ A VYMYŠLENÝCH POSTAV!!!
JE TO VŠE MOJE PRÁCE A NE ZBYTEČNĚ JSEM SE S TÍM SNAŽILA!!


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama