NEŽ ZAČNETE S PROHLÉDNUTÍM A KOMENTOVÁNÍ MÉHO BLOGU !!!ZDE PŘEČÍST!!!

Smrtka a Temná hrozba z minulosti 36.část

23. září 2018 v 21:53 | Safira |  Smrtka a Temná hrozba z minulosti
_______________________________________________________________________________________

Všechny postavy(krom těch vymyšlených) Jsou z BellaSara, DragonCave a je to pouze fanouškovské psaní. Díky za pochopení.
______________________________________________________________________________________


Tahle část je bohužel trochu delší. Neměla jsem jí jak zakončit. Příští bude kratší...doufám teda.





Swartmuna byla mezitím už vzhůru. Koutkem ucha i oka vnímala co se děje kolem. Byla trochu z toho naštvaná, že jí Rubín takhle ublížil. Byla zase na druhou stranu ráda, že se z toho Safira částečně dostala. Cítila bohužel bolest a zármutek v ní. Safira to moc nedala na sebe znát a blokuje to. Pomalu vstala a šla k nim.

Swartmuna: Ahoj Safi!

Safira: Ahoj Swartmuno! Od kdy jseš tady?

Swartmuna: Od rána. Slyšela jsem tak koutkem ucha co se stalo…ale koukám, že jsi už napůl v pohodě. A mimochodem…kdo je to fialové dráče?

Safira: Death jí chtěla unést a zabila její rodiče. Nemohla jsem jí tam nechat…byla to spíš náhoda, že jsem jí zrovna potkala. Kdybych tam asi nepřišla, tak by byla už dávno u Death.

Swartmuna: Chudinka malá! Ještě že tady s náma. Alespoň má Silvy nevlastní sestru. Jak se jmenuje?

Safira: Aisha.

Swartmuna: Pěkné jméno!

Silvy hned šla za Swartmunou jí pozdravit. Aisha se dívala na velkou černou dračici a trochu se bála. Když viděla, že Silvy se s ní vítá, tak šla pomalu za ní. Swartmuna si všimla, že je asi stydlivá a bojí se.

Swartmuna: No pojď, maličká! Neboj se!

Aisha krůček po krůčku šla. Swartmuna dala hlavu dolů a očmuchala si jí. Stejně jako Aisha. Olízla ji špičku čumáku a broukla spokojeně.

Swartmuna: Ty jsou už teda velké. Rostou jako z vody. Jo a slyšela jsem, že musíte za Lanciusem?

Safira: Ano…nevím co po nás chce. Zítra ráno vyrazím a vrátíme se hodně pozdě večer. Lancius nám udělá portál do Server, Severu. Nechce nás zdržovat, podle toho co nás čeká.

Swartmuna: Co vás jako čeká? To se na mě nezlob, ale moje poslední návštěva je už dlouho.

Safiře teď došlo, že od té doby co přišla Kaiser, tak se tady Swartmuna ještě neobjevila. Vylíčila jí všechno, co se mezitím stalo. Swartmuna si na to lehla na břicho. Silvy s Aishou jí leželi u teplého hrudníku. Swartmuna si užívala Silvy i tu novou malou Aishu. Noregon i Kaiser jí taky do toho furt něco říkali. Daleiah se k nim přidala a všichni si leželi v kruhu. Povídali si a vyprávěli.

Swartmuna: Grrr! Já myslela, že Nora Gregona zničila! Sakra k temným drakům! Pořád se z té smrti vykrucuje! Za 3 roky, že bude válka…je to divný, že to takhle Gregon nahlásil. Chce snad férový boj nebo o co mu sakra jde?! Může sem přijít rovnou ne??? Nebo můžeme letět teď a hned a zaútočit na toho parchanta!

Safira: Jenže je jeden problém…on vysvobodil upíři draky. Ty dva draky se zabít nedají, protože jsou nesmrtelné. Navíc si potřebuje postavit armádu, což je jasné...

Swartmuna: Cože??? Jak je mohl vysvobodit, když je tam bariera, kterou pouze dokážou hlavní vládci DragonCave zlomit???

Noregon: Je silnější Swartmuno. Hlavní vládci se ho pokusili zastavit. Viděli jsme jejich obrazy z myšlenek. Hehe…to bylo někdy uprostřed noci, protože Safiře to nedalo pokoj. A řeknu ti Swartmuno…je silnější než u Portunuse naposledy. Gregon s Death je porazili, jako kdyby to byli začátečníci.

Safira: Podle otce si myslel, že asi předpovídal každý jejich pohyb a útok. Podle jeho vzpomínek co jsem vyčetla, tak to nebylo normální, jak bojovali. Všichni z toho mají strach. Dokonce i jejich nejlepší strážce. Magma tam naštěstí nebyl. Ten je naopak našel a odvedl bezpečně zpátky. Ten den mu nebylo dobře a spal celý den, než zjistil, co se stalo. Byl dost naštvaný, že nemohl bojovat s nimi.

Swartmuna: Aaah! To snad není pravda. A jaktože se nedají ty dva poslední upíří draci zabít??? Kdyby vyhynuli, tak by nikomu nechyběli!

Safira: Eeem...podle toho co jsem tak četla v knihovně, tak se zabít nedají. Jsou nesmrtelný. A nejenom to, jsou prokleté. Mají na sobě starou kletbu, ale jaká? To nebylo nikde napsaný! I Lanciuse jsem se ptala ten večer. On taky o tom neví nic.

Swartmuna: Sakra drát! Proč musí být všude nějaký háček!? Proč jsou vůbec tak nebezpečný? Víš to Safi?

Safira se hrabala v myšlenkách. Noregon jí trochu pomohl.

Safira: Hmm...jsou silnější samozřejmě v noci a temnotě. Pohybují se dost potichu a nenápadně. Navíc se dokážou pouze rozmnožit, když kousnou do dračích vajec. Další průšvih je v tom, že se dokážou množit hodně rychle. Rostou hodně rychle a nejsou ani náročně na potravu. Sežerou všechno, co jim přijde pod čumák. Stačí jim málo na přežití. Dokážou přežít i bez potravy delší dobu a jsou dost otužilé.

Swartmuna jí na chvíli přerušila.

Swartmuna: Dají se vůbec ty ostatní zabít??? Myslím ty jejich mladý!

Safira: Tak samozřejmě že ty ano! Ale ne ty hlavní.

Kaiser: Co já navíc vím, tak jejich slabost jsou světelné elementy. Ale i oheň zabírá na ty potvory.

Safira: To máš pravdu Kaiser. Ty ostatní upíří draci nebudou tak nebezpečný jako ty dva hlavní.

Swartmuna: Jak je ale sakra rozeznáme??? Když jich na bojovém poli bude víc, tak to bude problém.

Safira: Hmm...Co jsem se ještě dočetla, tak se rozeznat dají. Ty dva hlavní mají tři trny na ocase. Ostatní mají jenom jeden. Jenže i když budou na bojovém poli, tak budou po boku Gregona a Death.

Kaiser: Asi máš pravdu. Budou si určitě šetřit síly. Takže to zas nebude těžké je rozeznat.

Swartmuna: Cse...tím bych si nebyla moc jistá. Možný to je, ale i není. Třeba se do boje přidají...ale…kdo ví.

Všichni si byli vědomí, že jsou upíří draci dost nebezpečný. Všichni budou muset mít hlavní element oheň, aby měli šanci. Kaiser si moc s tím hlavu nelámala. I když...začala zase myslet moc lehkomyslně. Ona Gregona má spíš pomalu pro smích, než vážně. Byla na druhou stranu strašně naštvaná, že Gregon přežil. Daleiah jí sledovala a věděla, co si myslí. Koukala na
ní vážným pohledem. Tím jí chtěla naznačit, že to nemá brát na lehkou váhu.


Daleiah se s ní spojila v mysli a zpomalila čas, aby nic neprošvihli. Daleiah má schopnost zpomalovat čas, ale pouze na krátkou dobu, jelikož to žere energii, ale stačilo to, aby si mohla povídat, aniž by něco prošvihli. Její zpomalování i stačí na to, aby se vyhla útoku na poslední chvíli.


Daleiah: Kaiser! Vím, že ti to štve a že by s Gregonem nejradši udělala krátký proces, jenže podle toho co si tady povídají, tak to není tak jednoduchý. Vždyť Gregon i Death porazili hlavní vládce DragonCave! Tvoje rodiče! I tvého bratra Krestora!

Kaiser kroutila otráveně očima.

Kaiser: Já vím! Jenže…u mě to prostě nejde jinak! Všechno prostě beru trochu lehce a rychle!

Daleiah: Kaiser! Nesmíme se hrnout do věcích do kterých nám nic není! My jsme pouze tady, abychom vychovali Silverianu! Ty se začínáš plést až moc do jejich věcí! Co když tě odhalí! Už i Safira má podezření! Vidím to na ní!

Kaiser: I kdyby...tak by to pochopila. Na to jí znám až moc dobře. Já Safiře věřím. Ona by nikomu nic neřekla, ale to neznamená, že jí to řeknu! Nesmím. A navíc…musím na všechny dát pozor...vem si, kdybych včera nepřiletěla za Safirou, tak by Trn možná zemřel! A Safira by byla ještě víc zničená!

Daleiah: Chápu tvoje city Kaiser...ale zkus se u některých věcí držet zpátky! Nemůžeš být u nich pořád! To prostě nejde! Navíc si uvědom, že už nejsi ve své staré podobě. O určité schopnosti si přišla, když ses proměnila do Kaiser.

Kaiser:...já vím Daleiah. Ale…mě to prostě nedá pokoj! Mám je všechny ráda a nechci, aby se jim něco stalo...

Daleiah: Kaiser...všechno bude dobrý. Zatím si to tady užívej, dokud to jde. A drž se podle nich! Prosím!

Kaiser: Pokusím se.



Spojení spolu ukončili. Daleiah dala čas zpátky do normálu a poslouchali dál Safiru.

Safira: Navíc je jeden další problém, který jsem vám dvěma neřekla. Kaiser a Daleiah. Gregon si sehnal tělo. Lidské tělo a to je můj nevlastní bratranec, Marcus. Já jsem se s nimi viděla hodně vzácně, protože bydleli dost daleko od naší vesnice. Vypadali hodně mile a chovali se i tak ke mně a k Marcusovi, když byli na návštěvě.

Swartmuna: No moment, moment! Proč tam najednou ve vesnici začali bydlet?

Safira: Eeeh…na to jsem se jich vůbec neptala. Co já vím, tak bydleli tenkrát ve větším městě. Zdědili ten malý dům, ve kterém jsem tenkrát bydlela. Jelikož zemřela moje nevlastní macecha. Muselo to být nedávno, protože moje poslední návštěva byla tak před dvěma lety.

Swartmuna: Proč si tam byla, když jí nesnášíš?

Safira: Já jsem tam musela tenkrát pro meč MoonWater. Před dvěma lety se tam objevila velká potvora, která chtěla mě a Noregona zabít. Nechápu, proč jí poslali do vesnice! Asi mě vyčíhala...každopádně jsem tam ve vesnici legenda, s Noregonem a Dranzerou. Zpátky k věci teda. Já jsem tam přišla, protože jsem se chtěla zeptat nevlastního strýce a nevlastní tety, co se přesně stalo. Vesnice byla z půlky zničená a co je ještě horší...byl to Portunus.

Swartmuna: Cože?! Portunus ještě žije!? Ten parchant jeden zatracenej! Stejně jako Gregon! Vykrucuje se ze smrti!

Noregon: Jenže mu pomohla Warsia, jak jsme zjistili. Ona mu pomohla se zotavit a pak utekl.

Swartmuna: Ježiši co se ještě tady dneska nedozvím! Tak tomuhle nerozumím! Proč mu pomohla, když sám Portunus Warsiu věznil?! Aaaah! Demence normálně! Jiným slovem se to říct nedá!

Noregon: Byl v Temným Lese a prosil přímo na kolenou Warsiu, že nikdy být zlý nechtěl a že ho Gregon zneužíval a bla bla bla…hrál si prostě na city!

Swartmuna byla z toho znechucená. Stejně jako Kaiser s Daleiah, které ještě ani tyhle historky neslyšeli. Všechno poslouchali, aby nic neprošvihli.

Swartmuna: Houby city! Zabít ho na místě! Nebo ho tam nechat a odejít! Co si sakra ta kobyla myslela?

Safira: To jsme si mysleli tady všichni. Všichni říkali, že by ho tam nechali nebo rovnou zabili na místě.

Swartmuna: Kde je vůbec?

Safira: My jsme jí vyhnali. Reanu to hodně vzalo, ale už je v pohodě v rámci možností.

Swartmuna: Uf…ještě něco?

Safira: Bohužel to ještě není všechno. Navíc mám podezření, že se Portunus už mezitím dokáže měnit do draka. Ty škody co ve vesnici byly, tak mohl způsobit pouze drak. Protože domy byly spálené a pěkně zničené. V tom má drápy určitě Death, že se už dokáže proměnit.

Swartmuna: Grrr!!! Nechápu jak to Portunus mohl přežít!!! Sakra k temným drakům! Silvenrock přeci tu hlavní horu v Říši Zlých Duchů zneškodnil ve který přeci Portunus byl! Aaah! To že je drak tu situaci ještě zhorší, než je. Tak kdo taky jiný by mohl proměnit Portunuse do draka??? Gregon těžko!

Všichni na chvíli mlčeli, aby všechno strávili, co právě slyšeli. Safira si všimla, že pomalu zapadá slunce. To si docela dost se Swartmunou řekli. Navíc cítila, že nebyla nadšená od Kaiser. Sama to říkala a ani nevěděla, že má Silvy kmotra. Ona to sice také nevěděla, ale brala to prostě tak jak to je. Noregon si celkem rychle zvyknul na Kaiser, ale i Safira. Po chvilce vstala a chtěla odejít.

Kaiser: Ty už jdeš?

Safira: Musím zkontaktovat ještě Lanciuse a musím se podívat, jestli se Dranzera nevrátila.

S tímhle šla Safira nahoru do pokoje. Když tam vešla, tak viděla, jak Dranzera seděla netrpělivě u myslánky a čekala na Safiru.

Dranzera: Safi! Jsi v pořádku??? Jak je ti??? I když mi Altaria už něco říkala...chci to vědět od tebe, jestli jsi v pohodě!

Safira: Jde to...ale...bolí to...strašně.

Dranzera: Ale...když ti to tak bolí...proč to skrýváš? Vždyť to z tebe musí každý cítit! I já. Proč si nedáš pauzu na pár dnů?
Safira zaťala pravou pěst. Dranzera sice měla pravdu, ale nesmí tohle dovolit, aby její pocity blokovali pokrok.

Safira: Jseš sice hodná, že na mě myslíš takhle...ale...máme důležitou práci. Já nesmím dovolit, aby mě to omezovalo. Já...já ani sama přesně nevím, co cítím...spíš...si to nechci přiznat. Já sice potřebuju čas, abych si to urovnala, ale jelikož jsme v situaci takové, že může Gregon kdykoliv zaútočit...tak to nejde! Navíc já nechci, aby někdo další kvůli mně litoval. Kdyby to naší nepřátele zjistili, tak by měli šanci na mě zaútočit jenom, že jsem psychicky zničená. Ne...to nedovolím znova! Bolí to sice...strašně...ale...

Dranzera: Safi...

Safira změnila hned téma, aby na to nemyslela.

Safira: Jak šel průzkum?

Dranzera: Nic nového. A draci říkají, že se Říše Zlých zastavila mezi lidským světem a Server, Severu. Zatím ale nic nového. Jsou pouze těsně na okraji, ale zatím žádná aktivita...nebo to dělají tajně, což by nikomu nemělo překvapit.

Safira: Nic neobvyklého neviděli jinak?

Dranzera: Ne. Nic.

Safira: Hmm…to mi došlo bohužel. Zatím nevidím žádné vidiny...zatím...což je dobrá zpráva. Částečná teda.

Dranzera: Co jinak tady? Krom toho, že ses probudila.

Safira: Lancius nás chce vidět, ale osobně. Potřebuje nám něco říct, co musíme vědět jenom já, ty a Noregon.

Dranzera: To zní vážně. Jinak by si nás takhle nepozval. Říkal si, že přiletíme?

Safira se dotkla myslánky.

Safira: Právě že ho jdu teď zkontaktovat. On dneska semnou mluvil, ale potřebovala jsem se s vámi domluvit, jestli s tím souhlasíte, že jdeme zítra.

Dranzera: Cože??? Zítra??? Já jsem celý den kurňa lítala!

Safira: Vydržíš to? Lancius nás potom teleportuje zpátky.

Dranzera otráveně se čepýřila. Věděla moc dobře, že kdyby to nebyl Lancius, tak by se na to vykašlala a letěla by až by se odpočinula.

Dranzera: Aaaah…kdyby to nebyl Lancius, tak bych letěla až pozítří! Dobrá. Vydržím to.

Safira řekla jméno Lanciuse, který se hned objevil před ním. Zrovna si četl v knížce, jako obvykle. Nikdy ho neviděl bez knížky v kopytech.

Safira: Lanciusi?

Lancius odložil knížku a viděl Safiru.

Lancius: To bylo celkem rychlý. Kdy teda dorazíte ke mně?

Safira: Přiletíme k tobě hned zítra...ať to máme z krku.

Lancius jenom přikývl a zmizel. Myslánka zhasla a jenom si jemně svítila. Zbytek dne trávila Safira v pokoji. Ležela v posteli na zádech a koukala do zdi. Přemýšlela o všem možným. Co asi Lancius jim chce říct, až dorazí? Dranzera říkala, že to musí být hodně vážný, jinak by si je k sobě na ostrov kronikáře nepozval. Ona ani nevěděla, že usnula. Dranzera si toho všimla, přiletěla k ní a přikryla dekou. Potom letěla do hnízda, lehla si a sledovala, jak zapadá slunce.


VEŠKERÝ ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ TEXTŮ A VYMYŠLENÝCH POSTAV!!!
JE TO VŠE MOJE PRÁCE A NE ZBYTEČNĚ JSEM SE S TÍM SNAŽILA!!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama