NEŽ ZAČNETE S PROHLÉDNUTÍM A KOMENTOVÁNÍ MÉHO BLOGU !!!ZDE PŘEČÍST!!!

Smrtka a Temná hrozba z minulosti 35.část

21. srpna 2018 v 21:09 | Safira |  Smrtka a Temná hrozba z minulosti
_______________________________________________________________________________________

Všechny postavy(krom těch vymyšlených) Jsou z BellaSara, DragonCave a je to pouze fanouškovské psaní. Díky za pochopení.
______________________________________________________________________________________




Po dvou hodinách dorazila Kaiser se třemi jeleny. Sice byla celá od krve, ale měla povolení si nést kořist domů kvůli Silveriáně a Aishe. Obě dráčata seděli u jezera a sledovali opět kapříci v jezeře, jak plavou. Noregon seděl za nimi a hlídal je, i když nemusel. Chtěl být u jich a mít jejich podporu. Swartmuna spala jako šutr a bude spát ještě hodně dlouho. Mezitím se vzbudila Daleiah, protože cítila čerstvou kořist, kterou Kaiser nosila.

Daleiah: MMMM! Cítím jídlo!

Kaiser: Tebe vždycky budí jídlo! Hlavně že tě nikdy nic nevzbudí! Jenom jídlo!

Daleiah: A co je na tom? Vždycky mám nos citlivý na jídlo.

Kaiser: Stejně jsem věděla, že dostaneš hlad. Máš jediné štěstí, že lovím i za tebe! Jinak by si hladověla!

Daleiah vděčně vzala jelena a hned se do něj pustila. S plnou tlamou ještě něco chtěla říct.

Daleiah: Příště budu lovit já!

Kaiser: O tom pochybuji...!

Daleiah: Jen pochybuj! Příště ulovím o jednoho jelena navíc!

Kaiser: To by si stejně nesnědla. Víš moc dobře, že stačí obden lovit, jelikož se ty kosti tráví dlouho!

Kaiser si všimla Noregona, který seděl u jezera se Silverianou a Aishou. Obě dráčata si vůbec nehráli, což bylo dost neobvyklé. Ani jí nepřivítali. Šla k nim.

Kaiser: Copak vám je, že jste všichni takový skleslí???

Noregon: No...já se mám normálně, ale tyhle dvě rošťandy si dělají starosti o tetu Safiru. Byli celou noc u ní a nehli se z místa.

Kaiser: Asi cítí ten její zármutek. Je pravda, že od té doby co Safira řvala přes celý Server, Severu, tak jsou takový. Už Daleiah včera říkala, že tady jenom seděli u sebe a nedělali nic. Ty si neděláš starosti, když říkáš, že je to normálně?

Noregon: To jsem neřekl. Samozřejmě že si dělám. Je jenom lepší si dělat jiné starosti. Safira se z toho dostane...doufám teda...

Kaiser nechala Noregona na pokoji. Ona věděla, že si o ní dělá starosti. Ona si všimla, že už Noregon tolik nevyváděl kvůli Safiře tak jako dřív. Dřív se Noregon dělal pořád starosti o Safiru. Spíš to až moc přeháněl. Kaiser viděla, že víc vyspěl. Bolelo jí hodně, že nemohla být s ním a vychovávat Silverianu. Bolelo jí, že musela opustit všechny. Sice se vrátila, ale vrátila se tajně, aby dávala pozor na Safiru a na ostatní. Kaiser nesla jednoho jelena k Noregonovi a dráčatům. Dráčátům začalo pořádně kručet v břiše a začali slintat. Šli k jelenovi a začali ho okusovat. Nešlo jím zatím roztrhnout srst s kůží. Noregon udělal díru do jelena, aby se tam lépe dostali.

Kaiser: Ty…si taky můžeš dát, jestli budeš chtít.

Noregon: Díky, ale ještě se mi tráví kosti z předchozích dnů, co jsem jedl. Kdybych teď něco snědl, tak bych byl přežraný.

Kaiser na to nic neřekla. Ona šla k Daleiah a snědla si svého jelena. Daleiah ho mezitím celý sežrala a už si čistila packy a tlamu.


Vítr vlál přes Safiry balkón. Safira otevřela oči a zjistila, že leží doma v pokoji. Altaria nad ní svítila a asi spala, protože nesvítila. Ona ležela a nehla se. Nejradši by chtěla zapomenout, co si prožila za poslední den. S Rubínem je to čím dál horší. Už kvůli němu Trna jen tak neuvidí. Možná to i Trn sám ví. Jak mu asi je? To už se nikdy nedozví. Po dlouhé době, byla nešťastná. Naposledy takhle nešťastná byla…kdy to vlastně bylo? Nešťastnost se vždy bere jinak…dle situace…nešťastná už byla tolikrát, ale ne tak jako teď. Byla zmatená z těch pocitů, co cítila k Trnovi. Zaťala pěst. Ne ze zlosti, ale spíš ze zoufalství. Ona si po Rubínovi přísahala, že se jen tak do vztahu nevrhne. I když…byli ještě děti…tenkrát…takže to se spíš moc nepočítá. Jenže…u Trna to bylo jinak. Ten se k ní vždycky choval normálně a bral jí takovou jaká je. Rubín byl odjakživa strašně žárlivý na Trna. Už odjakživa…ale proč? Po kom to má? On nikdy nepoznal svoje pravé rodiče…vlastně se neví o Rubínovi vůbec nic. Ani Lancius to pořádně neví. V minulosti nemá nic zapsaného…jenom…jak byl ve vesmíru, když byl ještě ve vejci.

Ona se pomalu posadila a přemýšlela. Byla zmatená…furt…zmatená. Safira je sice v pořádku, ale psychicky zničená. Jak to bude asi dál? Jak může v tomhle stavu řídit svoje věci, když jí tyhle pocity tak omezují? Ne…neomezují…spíš je brání přemýšlet. Cítila se hrozně osamělá…až moc osamělá…i když sama věděla, že sama není. Má svoje přátele v zámku a všemožnou podporu, jenže měla takový dojem, že, kromě Noregona a Dranzery, jí nerozuměl pořádně nikdo. Bude jí trvat, než se s tím srovná…jenže na tohle moc čas nemá, jelikož se každým dnem musí připravit na nejhorší. Navíc musí vycvičit Silverianu a Aishu co nejdřív na tu válku, aby nebyli jenom tady v zámku, který také bude v ohrožení.

Safira už pomalu nevěděla, co má dělat dřív. V tom jí začala svítit Myslánka silně modře. Asi jí někdo chce zkontaktovat. Objevil se Lancius. Viděl jak Safira sedí sklesle v posteli.

Lancius: Safiro…nerad tě ruším…obzvlášť…to co se ti přihodilo.

Safiře to ani nepřekvapilo, že to Lancius ví. On věděl o všem důkladně dost.

Safira: Poslouchám…

Lancius: Dobrá. Musíš za mnou přiletět na ostrov Kronikáře. Musí i Dranzera s Noregonem přijít. Jenom vy tři…sami…

Safira nechápala proč musí zrovna oni tři přiletět na ostrov.

Safira: Jestli chceš něco říct, tak to řekni teď a hned…

Lancius zakroutil hlavou.

Lancius: Nejde to…kdyby se tahle informace dostala na špatné uši, tak by se toho zneužilo. Navíc bych byl radši, kdybyste to věděli jenom vy tři! Jinak nikdo krom mě ještě a mích sov tady.

Safira:...

Přemýšlela, když to byla tak důležitá informace…

Safira: Kdy máme přiletět?

Lancius: Jak je vám libo…čím dřív tím líp. Zpátky vám udělám portál, abyste se nemuseli zdržovat.

Safira:…domluvím to s Noregonem i Dranzerou…Ale…nevím kdy se chystáme k tobě přijít…dám ti pak vědět…

Lancius: Dej. Zatím.

Lancius zmizel a Myslánka jemně svítila. Safira nevěděla, co si má o tom myslet. Kdyby tam letěla sama jako vesmírná dračice, tak by byla během jednoho dne zpátky. Portál k Lanciusovi nejde, protože tam zpřísnění přístup. Musí se tam za ním letět osobně, aby se někdo dostal na jeho ostrov. Navíc se k němu jenom dostanou, když jsou pozvaný, jinak ostrov nenajdou. Altaria se mezitím vzbudila a začala svítit. Poznala, že je Safira vzhůru.

Altaria: Safi! Jsi vzhůru! Jak ti je?

Safira: Já…já nevím.

Altaria: Jseš zmatená? Safi...tyhle city jsou normální. Je to přirozený. Každý tohle má.

Safira: Ale ne pro mě…naposledy to bylo s Rubínem…jenže ten mě dost zranil a od té doby jsem nikdy k někomu tohle necítila.

Altaria: A jaké máš city k ostatním?

Safiře tahle otázka dost zmátla. Ona se k nim chová jako k přátelům a udělala by všechno, aby je ochránila. Jaké má k nim pocity? Má je všechny ráda to jo, ale nedokázala to moc pochopit. Čím víc o tom přemýšlela, tak tím víc byla z toho zmatenější.

Altaria: Tyhle pocity jsou podobný Safi…jenom…k Trnovi je to něco víc, než jenom kamarádství…

Safira: Sama to vím nejlíp…ale…ah! Já nevím!

Altaria: Máš strach, že to bude stejný jako tenkrát? Nebo že se něco podobného stane to co s Rubínem?

Safira jenom mlčela. Altaria to brala jako ano.

Altaria: Safi…já vím, že si se skoro celý život jenom trápila…málokdy sis užívala radost…jsi vesmírná dračice, dračí jezdkyně…a máš velkou zodpovědnost vůči všem. K tomu ti ještě přišly Silveriana s Aishou do života…V lidském světě si prožila i velký peklo…Bella tě našla na pláži a zjistila, že si jedna z těch legend z dřívějšího života…Ale…nejsi sama. Všichni tě tady podpoří jak to jen půjde.

Safiře to trochu vadilo, co jí Altaria říkala. Sama je si toho dost vědomá, kolik toho nese na svých zádech za zodpovědností. Ona si nikdy moc neužívala života…moc teda. Měla sice pár chvilek klidů a radosti, jenže ne tolik, kolik by si přála. Na druhou stránku…jí to nevadilo, že si toho tolik prožila. Prožívá to, co prožívat musí. Nejenom, že jí to bylo předurčeno, ale tyhle zážitky dělají jí samotnou. Všechno co prožila…je Safira sama.

Měla svoje přátele, Noregona, Swarmtunu a další tvorové, které jsou ne její straně. S tímhle…si užívá radost i smutek navzájem. Jenže…tu největší radost jí sebrali a to byl Trn…Rubín jí sebral jedinou jinou radost a to bolelo. Ona si myslí, že Trn se cítí teď stejně. Ale…to neznamená navždy sbohem. Ona Trna jednoho dne znovu uvidí. Tím si je jistá. Bude na něj myslet, i když ho neuvidí. Ona vstala a dívala se vážným ale i sebejistým pohledem.

Safira: Máš pravdu…sice mám toho hodně, ale to neznamená, že jsem na všechno sama…Všichni mi vždycky pomohli…a…já jsem jim nikdy víc nevrátila…sice jenom maličkosti a společnost, ale…i tak. Já nechci, aby se všichni kvůli mně trápili, jenom že mám zármutek. Už se trápili donedávna víc než dost.

Altaria měla radost, že trochu Safiře pomohla. Takhle se jí alespoň trochu zavděčí, jelikož díky ní ještě Krestor žije. A hlavně, že ona žije…její dcera. Legendární Vesmírná dračice. Safira se sebrala a šla dolů.


Noregon si mezitím hrál s Aishou a Silverianou. Mezitím co se najedli, tak dostali chuť si zase hrát. Až se i Noregon divil. Kaiser s Daleiah je se zájmem sledovali. Aisha se Silvy se schovávali před Noregonem a on je mezitím honil a hledal.

Noregon: No jen počkejte, až vás chytím!

Kaiser se musela jenom smát. Byla ráda, že se Noregon staral. Noregon pak ztuhnul, protože cítil Safiru. Aisha se Silvy rychle vylezli. Kaiser se divila, proč najednou přestali. Všimla si Safiry, která jde rychlým krokem na zahradu. Aisha se Silvy se rozeběhli k ní. Noregon šel hned k ní. Kaiser vstala a šla také k ní. Swartmuna se mezitím probudila a zívla si. Aisha se Silvy se na ní vrhli a převalcovali jí.

Safira: Ah! Vy už jste teda těžký! Co to všechno jíte?

Aisha se Silvy se s ní mazlili a trochu olizovali.

Noregon: Safi! Jsi v pohodě?

Safira: Jde to…ale…i tak to ještě bolí.

Kaiser: Dostaneš se z toho. Jsem ráda, že si se takhle rychle z toho dostala. Normálně se z takových věcích dostáváš déle…

Kaiser si pak uvědomila, že toho řekla až moc.

Safira: Eeehm…jak to víš, že se z takových situacích dostávám těžko?

Noregon: Je to možná tím, že v Kaiser je kus Norerian…už jsme si všiml, že reaguje podobně…

Kaiser: Ano! Přesně tak! To je tím…já se s ní dělím myšlenky, takže proto…hehe…

Safira se otázkovým pohledem dívala na Kaiser. Měla podezření…přišlo jí to hodně divný, že se zachovala jako Norerian. Nechala to prozatím stranou.

Safira: Noregone. Lancius mě tak před hodinou zkontaktoval. Máme se za ním stavit a co nejdřív.

Noregon: Proč proboha? To nemohl říct hned takhle tobě?

Safira: Říkal, že je to něco hodně důležitého…a musíme to vědět pouze my. Jo a ještě jenom Dranzera…jinak nikdo jiný. Když teda do toho nepočítám Lanciuse.

Kaiser: Co to může být, že to potřebujete vědět jenom vy? A proč jenom vy tři??? To mi pak můžete přeci říct ne?

Noregon: To asi ne Kaiser…Lancius většinou říká důležité informace na poslední moment nebo tak, aby to věděli určité bytosti.

Kaiser věděla, že to Noregon řekne. Musela dělat, že Lanciuse moc nezná, jinak jí budou podezřívat, že je Norerian. Jenže Safira se na ní dívala tak podezřívavým a vážným pohledem, že je možný, že to jednoho dne zjistí. Ale i kdyby to Safira zjistila, tak by to nikomu neprozradila. Na to jí moc dobře znala a ona zase jí. Safira by to pochopila, že musí lhát a takhle se skrývat, jenom aby byla u nich. Safira od sebe oddělila ty dvě dráčata a vstala. Nechtěli a pořád se síleli, až z toho Safira zase spadla. Noregon si uchechtl.

Safira: Haha…ty se jen směj…

Noregon: Mají tě až moc rády. Stejně jako Kaiser a mě. Kdy teda vyrazíme? Hned zítra?

Safira: Mě to problém nedělá. Kde je vůbec Dranzera?

Noregon: Ta letěla na průzkum se sovy. Vrátí se až večer.

Safira: Ta bude mít radost, až zjistí, že musíme brzo vstávat.



VEŠKERÝ ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ TEXTŮ A VYMYŠLENÝCH POSTAV!!!
JE TO VŠE MOJE PRÁCE A NE ZBYTEČNĚ JSEM SE S TÍM SNAŽILA!!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama