Ahoj lidi :) Safira tu zas píše! Po asi skoro měsíci, když to tak řeknu...
Žiju :D akorát jsem moc neměla čas a náladu. Byla jsem nemocná a pak jsem byla hodně v práci no prostě děs. Jinak se mám hodně dobře a užívám si :)) hehe... :)
Už podle názvu...ano...budou pár změň v příběhu:
Nejdříve k první změně dojde, že příbh přejmenuju.
Proč?
No důvod je ten, že jak o tom příběhů tak přemýšlím, tak jsem došla k názoru, že se ten název k tomu příběhu moc nehodí...ale další problém v tom je, že nevím jak se ten příběh má jmenovat. Už mám sice pár tipů, ode mě teda :D, ale i tak...Musím si něco vymyslet a to co nejrychleji, než zveřejním další části, jelikož jsem na 20.části, tak je to ještě v pohodě a změním to :) ale jakmile bych asi došla k 30 - 40.části, což je pravděpodobné, tak bych se asi už na to vykašlala :D
Druhá změna, která bude je změna trochu textu, když to čtete
Co tím myslím?
Zde je příklad: Dialog je z Death a její prokletí! 19.část
Starý dialogy:
Safira vyskočila, roztáhla křídla a letěla někam pryč. Altaria vše poslouchala. Její druhý srdce, který vypadá jako drahokam ve velikosti volejbalového míče a v barvě světle fialové, visel nad plošinou na stropě. Takhle mohla osvítit celý pokoj, ale v poslední době nic neříkala, protože stále taky nemohla věřit že Nora taky není ve světě. Altaria do nebe už nemohla, protože její duch je uzavřený v tom drahokamu. Hodně draků z toho zešílelo. Altaria musela být ale silná, hlavně pro Safiru i pro Noru, i když tu už není.
Altaria: Nedělej si starosti, Noregone.
Noregon: Právě že dělám. Jde to všecko tak rychle. Myslel jsem, že tu bude konečně mír, ale...ještě dávno není konec. Myslíš si, že zlo nikdy nezmizí.
Altaria: Ach Noregone...musíte oba pochopit, že zlo vždycky bude existovat. Kde je světlo, tam je také stín. I když Gregona, Death a Portunuse porazíte, po nich stejně příjde někdo další, ale třeba až za několik tisíc let. To už ale nebude váš problém.
Noregon na tohle nic neřekl a mlčel.
No...v tom starým se mi nelíbí to, že je to na sebe namačkaný a tím je čtení těžší, tak jsem se rozhodla udělat ty dialogy takhle:
Nová verze dialogů:
Safira vyskočila, roztáhla křídla a letěla někam pryč. Altaria vše poslouchala. Její druhý srdce, který vypadá jako drahokam ve velikosti volejbalového míče a v barvě světle fialové, visel nad plošinou na stropě. Takhle mohla osvítit celý pokoj, ale v poslední době nic neříkala, protože stále taky nemohla věřit že Nora taky není ve světě. Altaria do nebe už nemohla, protože její duch je uzavřený v tom drahokamu. Hodně draků z toho zešílelo. Altaria musela být ale silná, hlavně pro Safiru i pro Noru, i když tu už není.
Altaria: Nedělej si starosti, Noregone.
Noregon: Právě že dělám. Jde to všecko tak rychle. Myslel jsem, že tu bude konečně mír, ale...ještě dávno není konec. Myslíš si, že zlo nikdy nezmizí.
Altaria: Ach Noregone...musíte oba pochopit, že zlo vždycky bude existovat. Kde je světlo, tam je také stín. I když Gregona, Death a Portunuse porazíte, po nich stejně příjde někdo další, ale třeba až za několik tisíc let. To už ale nebude váš problém.
Noregon na tohle nic neřekl amlčel.
Tak co myslíte? Je to lepší ne? Není to tak na sebe namačkaný a usnadňuje to čení.
Další změny jinak nejsou. Menší změny to byly :) Zatím se tu mějte a někdy zase napíšu :)
Safira








