Sedmnáctá část tu je:
Safira, Noregon, Bella, Bello a Silvenrock se zastavili a přistáli na okraji, která prudce praskala. Mezi prasklinou a světadíly se začala objevovat voda a ŘZD se začala pomalu vznášet do nebe. Všichni jenom stály a mohli jenom koukat, jak ŘZD pomalu odlétá pryč.
Bella: Musíme něco udělat!
Safira: My nemůžeme nic udělat Bello.
Bello: Musíme přeci něco udělat!
Safira: Jedině co můžeme teď dělat je připravit se postupně na válku. Nevím jak dlouho ta příprava bude trvat, ale myslím si, že dost dlouho na to, aby byla silná a nebezpečná.
Bella: To je strašné! Jak dlouho ještě ty války budou trvat! Mě už tohle fakt nebaví! Nechci vidět další tvorové umírat!
Noregon: To je bohužel ta cena, kterou musíme zaplatit. U každé války jsou ztráty, ale v té válce co jsme zažili s Portunusem, byly hodně velké.
Bella: Mimochodem...kdo je ten pegas?
Noregon: Budete si asi myslet, že je to šílený, ale je to meč Silvenrock v podobě pegase.
Bello: Od kdy se mlžou meče proměnit?
Silvenrock: Moje schopnost je velice vyjímečná. Bohužel jsem asi jediný meč, který má svojí vlastní vůli, ale bez pomoci někoho to nejde. Safiro. Já potřebuju tvojí vůli a chci aby si mě zase řídila. Bohužel nejsem ti moc užitečný, protože moje čepel je černá a tupá. Spravit mě už asi nikdo nedovede, ale moje schopnosti ti můžou být k němčemu dobré.
Safira: Silvenrock...bohužel...si k ničemu. To máš pravdu, ale tvoje schopnosti bychom mohli zase používat, ale jak?
Noregon: Jedině že bychom ho brali stále s sebou. Stačí, aby se meč připevnil na sedlo a bude to.
Safira: Nic jiného nám nezbydě.
Safira se mezitím proměnila zpátky do člověka a Silvenrock se proměnil do meče. Hned mířil k Safiře a ona meč vzala do ruky. Silvenrockova čepel byla čená jako uhel a bylo na nich hodně bílých škrábánců. Viděla dokonce jeden škrábánec, který rozdělil Silvenrock vejpůl. Řekla si, že se meč musel zlomit. Silvenrock se musel sám spravit a to musel čerpat z enerhíí draků, který věznila Death.
Silvenrock: Musíš ještě něco vědět. Mám ještě jednu duši v sobě. Duše draka. Jmenuje Vitison.
Safira: Na co potřebuješ další duši?
Vitison: Abych drakům, co Death věznila, řekl, ať dají zbytek energie Silvenrock kvůli úniku.
Safira: Vysvětlení až potom.
Safira připevnila meč na levé straně sedla. Dala ještě ochranná kouzla, aby se meče nikdo nezmocnil, ale koho by napadlo si brát zničený meč? Jistota je jistota. Safira si vyhoupla na sedlo, upravila si třemny a zajistila.
Bella: Co budeme teď dělat, Safiro?
Safira: Musíme být hlavně na pozoru a připravit se na další válku.
Bella: Ach jo...kdy tohle už přestane? Už nechci další ztráty koní a dalších zvířat.
Safira: Koně bojovat nemusí a navíc by neměli ani šanci.
Noregon: Má pravdu. Bohužel se za válku vždycky zaplatí životem. Nevím, jestli další bojovníci seženeme, protože ztráty byli velké, když jsme bojovali s Portunusem a Gregonem.
Safira: Death, Gregon a Portunuse jsou naše největší protivníci a nepřátelé. Možná bude nějaká možnost, jak zabít Death.
Bello: Proč zrovna Death?
Safira: Death je ze všech nejnebezpečnějších! Je to smrtka. Gregon není zas tak velkou hrozbou ani Portunus, ale Death...Death je nejdřív naše terč. Doufám že ta možnost, kterou budu mít, zabít Death se vykoná. Noregon. Jdeme.
Noregon se odrazil zadními nohy a letěl pryč. Bella a Bello klusem běželi zpátky do hradu.
Noregon: Myslíš že to dokážeme?
Safira: Nevím a doufejme, že už tohle bude poslední válka.
Noregon se Safirou se vrátili do hradu a řekli všem koním a ostatním tu špatnou zprávu. Byli v šoku a hodně neklidní. Všichni se navzájem ptali co se bude dít dál. Silvenrock jim pak pověděl, co mají v plánu.
Silvenrock: Nejhroší ještě k tomu je, že se Gregon vrátil jako jezdec a s Death se znova spojil!
Pini: Horší už to být snad nemůže!
Silvenrock: Může. Gregon chce budovat novou armádu svých upířích draků a skřetů!
Safira: Upíří draky stejně nemůže mít, protože hlavní vládce je uzavřeli v tom světe a nemůžou uniknout. Je to vše co si chtěl říct?
Silvenrock: Bohužel ano...Nic víc snad ani nechtěli udělat.
Koně se bez řečí rozešli, protože už nechtěli nic slyšet. Warder draci mezitím sundali Noregonovi sedlo a brnění. Safira si vzala akorát meč Silvenrock do ruky a sundala si sama brnění. Warder draci jí hned pomohli a odnesli všecko do sedlovny. Potom šli nahoru pěšky. Jakmile tam dorazili, tak tam už na ně čekala Dranzera se Silverian Nogonou, který se hráli na honěnou. Dranzera všude po pokoji přeskakovala a Silveriana si jí pokoušela chytit. Jakmile ale Nogona spatřila Noregona tak se k němu rozeběhla a skočila na krk. Noregon se zarazil a syknul, protože Silverina se držela drápy na jeho krku.
Noregon: Prosím tě pusť mě. Tvoje drápky jsou ostré na to že si malá.
Silveriana se odmítla pustit. Noregon radši nic nedělal a čekal, až se sama pustí. Nechtěla. Noregon šel do svého pelechu a lehnul si. Safira si sedla prozatím na postel a přemýšlela. Dranzera si oddechla a pomalu se vyšplhala k hnízdu. Ta honička se Silverianou jí unavila. Deset minut bylo ticho. Jenom Silveriana zvědavě broukala a držela se stále Noregona. Potom malá Silveriana něco cítila. Hned se pustila a hledala ten pach. Bylo to z Noregonovi misky. Bylo tam ještě maso od rána. Nesežral všecko, protože byl nedávno na lovu a kosti se ještě trávily v jeho žaludku. Silverianě se sbíraly sliny. Ona to nevydržela a hned se do toho pustila. Noregon proti tomu nic neměl. Vyl alespoň rád že si mohl konečně položit hlavu do slámy.
Noregon: Na čem přemýšlíš?
Safira se podívala na meč Silvenrock.
Safira: Nic Noregone. Budeme muset hned ostatní informovat. Nevím za jak dlouho bude válka, ale počítám s tím, že pokud Death malý dráče nevyroste, tak se nic nebude dít.
Noregon: To snad počítáš s tím, že bude válka za rok nebo dva? Nebo za půl roků?!
Safira: Asi ano.
Noregon: To ale už moje maličká Silveriana vyroste skoro!
Safira: No právě! Dokud Keldor nevyroste tak se nic neděje. Dranzero?
Dranzera: Co? Co je?
Safira: Teď mě prosím tě na minutu poslouchej.
Dranzera natáhla krk a podívala se na Safiru.
Safira: Budete muset se sovy hned letět a pronásledovat lítací ostrov Říše Zlých Duchů.
Dranzera: Hned?
Safira: Ano hned! Musíme vědět kam letí. Prostě musíme.
Dranzera: Dobře už letím.
Dranzera se protáhla a vzlétla. Letěla hned dolů do hlavního sálu.
Noregon: Nebude náhodou ten ostrov teď začarovaný, když je tam teď možná Gregon?
Safira: Neříkala jsem že tam musí letět přímo do něj. Chci jenom vědět jakým směrem letí. Stačí jenom aby byli pár desítek metrů od ostrova.
Noregon: Stejně na to sovy s Dranzerou potom nevystačí takovou dálku letět. Budeme si muset pořídit dračí hlídky, protože když bude válka za půl roků či rok, tak bude ostrov tak daleko, že by sovy potřebovali snad pár dní než se tam dostanou. Budeme muset vzít vodní draci a draci, kteří žijí na mracích.
Safira: Existuje jenom jediný druh draků, který žije na mracích a to jsou Daydream draci, ale nevím jestli budou hlídkovat, protože tyhle draci žádný bojový typ nejsou. Jsou příliš milý na to, ale budeme muset je přemluvit.
Noregon: Jak to ale bude s potravou pro ty draci?
Safira: S těmi Daydream draky by to nebyl žádný problém, protože skoro neopouštějí svůj mračí domov a maso myslím že nežerou. S těmi vodními by to byl hodně velký problém, protože většina z nich jsou masožravci. Jenom jeden z vodních draků není masožravec a to jsou Water Horse Draci, ale taky nevím jestli je přemluvíme, protože taky nejsou bojový typ a neradi se pletou do takových špionážních záležitostech.
Noregon: Tak toho moc na výběr tedy nemáme. No...myslím že nic jiného nam nezbyde než tyhle draci přemluvit aby se k nám přidali.
Safira: Musíme hned kontaktovat Magmu a ostatní. Musíme říct co máme v plánu.
Hned šla ke své myslánce a dotkla si jí. Myslánka hned začala vyhledávat konakt v DragonCave k hlavním vládcům. Byl to velký vír, který se točil. Po pár minutách ustál a nad plošinou se objevila kulatá obrazovka, v nichž byl Magma, Ice a Thunder. I Kreytor tam byl. Vypadlo to, že o nščem duskutovali
Magma: Musíme něco udělat a to hned!
Safira: Hej vy čtyři!
Magma a ostatní se otočili a koukali, že se s nima spojila Safira. Hned šli všchni čtyři k plošina a sedli si.
Magma: Říše Zlých Duchů se oddělila od ostatních světů!
Safira: Jak to víte?
Magma: Byl velký otřes a museli jsme poslat draky. Oni nám po té řekli co se děje! Je to strašný!
Safira: Víme že je to příšerný. Magmo, Thundere, Ice a Krestore...potřebujeme nutně dračí hlídky. Pro nás by byli ideální Horse Water a Daydream draci. Nejsou masožravci oba druhy a byli by pro nás velkou výhodou.
Thunder: Proč nemůžete poslat svoje sovy?
Safira: Thundere přemýšlej! Říše Zlých Duchů se zase stal opět lítacím ostrovem! Už je několik desítek mil pryč od nás! Každým dnem se bude vzdalovat neustále a moje sovy by to pak nezvládli! Bůhví co je za horizontem dál! Je tam jenom moře, moře a zase moře! Třeba tam nikde nejsou žádné ostrovy.
Magma: Safira má pravdu. Moře v Sever, Severu je sice velký, ale je i částečně spojený s lidským světem. Třeba tam někde bude Death s Gregonem řádit. Žádný kůň by se tam netroufnul jít.
Safira: Souhlasíte s tím, že budou Daydream a Horse Water draci hlídkovat?
Thunder: Kolik jich potřebuješ?
Safira: Pokud možno co nejvíc. Sežeňte prosím co nejvíc dobrovolníků.
Ice: Jakmile tuhle zprávu uslyší, tak se tam naženou!
Safira: Tím líp!
Najednou obrazovka černala a Safira s leknutím vyskočila půl metru do vzduchu. Noregon taky sebou prudce cuknul a díval se do černé obrazovky. Po té slyšeli chladný mužský smích. Všem se udělal mráz po zádech. Silveriana začala mít strach a kňučela. Zalezla pod Noregona za přední packou a klepala se. V tom černu se objevili červené oči. Po té další dvě červené oči. Postupně se ukázal obraz. Obraz draka a jezdce. Safira s Noregonem se lekli, protože draka hned poznali. Byla to Death. Safira podle jezdce soudila, že to musel být Gregon v novém lidském těle. Ta postava jí připadala dost povědomá. Nevěděla ale kde tu postavu naposledy viděla. Byla zmatená a měla strach.
Gregon: Tak jsem se vrátil mojí milý tvorové! Po tolika tisíce letech jsem se vrátil jako jezdec! Ne jako nějaké ubohé zvíře! Měli byte mít strach ze mě a Death! Znova stvoříme svoje armády a přesně za půl nebo za rok zautočíme na všechny světy a nejdřív začneme se Sever, Severu a pak pokračujeme postupně dál a já budu hlavním vládcem ve všech světech! Nikdo nás nezastaví!
Chvíli vládlo ticho a po té zase Gregon promluvil.
Gregon: A Safiro. Měla by si vědět, že tohle tělo co jsem si vzala, je tvůj nevlastní bratranec Marcus!
Safira se vyděsila a koukala udiveným pohledem na obrazovku. Věděla že tu postavu odněkud zná.
Gregon: Byl ideální a neboj se! Jeho duše je hezky uzavřená v kouli, kterou jsem předchvíli vyhodil do moře! Nevýhoda ještě k tomu je, že je neviditelná a nikdy ho už nenajdete!
Safira: Ty grázle! Jsi neuvěřitelný grázl!
Gregon: Děkuji ti! Tvoje tetička a strýček se totiž odstěhovali do tvojí vesnici Drakan Okulus. Myslím že tvoje nevlastní rodiče zemřeli a asi to zdědili.
Safira zuřila zevnitř zlosti jako sopka, která chce každou chvíli vybouchnout. Jako had, který chce nejradši roztrhat kořist na tisíc kousků a sežrat jí.
Safira: Ty si monstrum! Ty si zlý monstrum ti říkám! Najdu způsob jak tě zničit!
Gregon: Hmm...to pochybuji. Nic nás nezastaví. Pokud to chceš vědět, tak my putujeme směrem do lidského světa. Kdyby si chtěla vstoupit na můj ostrov, tak to radši ani nezkoušej. Tak se zatím mějte všichni. Uvidíme za půl nebo za rok!
Černá obrazovka zmizela a Safira opět zase viděla hlavní vládci v DragonCave, kteří byli také úplně z toho vedle a v šoku.
Thunder: Tak...tak...chceš ty hlídky?
Safira neodpověděla.
Safira: Omlouvám se já musím okamžite do vesnice Drakan Okulus! Třeba se tam něco stalo! Hlídky mi můžete poslat klidně teď hned! Noregone se o to postará!
Magma: Počkat počkat počkat! Kdo teda půjde s tebou?
Safira: Půjde semnou Crystala a já se dovedu na sebe dávat pozor!
Magma: Ne ne ne! Musí někdo jít s tebou! Ne po tom co se ti to stalo s tím Laikratusem!
Safira: Fajn! Tak mi sem pošlete tátu! Sejdeme se před mím zámkem!
Safira ukončila obrazovku a hned se šla připravit.
Noregon: To bylo docela neslušné ukončit kontakt bez rozloučení!
Safira se zastavila před schody a otočila se na Noregona.
Safira: Já vím, ale nechtěla jsem slyšet další řeči od nich! Čas je teď proti nám, Noregone! Proti nám! Nevím za jak dlouho bude válka! Nevím jestli za půl roků nebo za rok! To nikdo neví! Vezmu si jenom meč, luk s šípem a svůj plášť s kapucí!
Noregon: To je všechno? Neměla by sis vzít brnění?
Safira: Blázníš? Crystala není žádný válečný kůň a chudák by to mě s tím ani neunesla.
Safira nic dalšího už nechtěla říct a běžela schody dolů. Běžela hned do sedlovny. Warder draci hned chtěli nasadit brnění. Safira je ale zarazila.
Safira: Ne! Potřebuju jenom svůj plášť s kapucí, meč a luk se šípy. Nic víc.
Warder draci hned pochopily a plášť hned vyndali ze skříně, kde celou dobu visel. Meč zase visel vedle Safiry brnění, který viděla před sebou a visel na pravé straně. Luk s šípy hned na levé straně viseli. Nejdříve Warder draci nasadili Safiře šípy a luk, po té hned meč, který jí připevnili na boku a naposledy plášť. Kapuci nechali prozatím dole. Poděkovala a šla rychle do zásobrány, kde si vzala brašnu se zelenými a červenými krystaly. Vzala si radši pro jistotu i elixíry, který sama udělala. Po té šla hned směrem ke Crystaly do stáje. Rovnou tam šla bez zaklepání.
Crystala: Safiro! To je ale milé překvapení. Co potřebuješ?
Safira: Musíme do vesnice Drakan Okulus! Hned!
Crystala: Cože? Proč? Mě se tam nechce Safiro...přeci kvůli tvé matce.
Safira: Je to důležité Crystalo! Něco se tam stalo strašného a potřebuju tam jít. Noregon semnou jít nemůže, protože nechci, aby se vesnice polekala dalšího draka!
Crystala: Cože? Jak jako...
Safira: Vysvětlím ti to všecko při cestě. Musíme akorát čekat na mého tátu, který tady bude snad každou chvíli.
Crystala bez řečí šla za Safirou. Reana zrovna kolem nich prosvištěla. Safira si po té něco uvědomila.
Safira: Reano! Počkej!
Reana hned zastavila let prudce a oročila se.
Reana: Co je?
Safira: Leť prosím tě nahou za Noregonem. Kdyby ho náhodou kontaktovali jiné vládci. protože Noregone s nima nemůže mluvit. Mluví jenom v mysli a to nefunguje přes ty myslánky. Potřebuje nějakého překladače pro ně. Vlastně jim řekneš co chce říct on jo? Uděláš to?
Reana: Konečně něco budu dělat! Nudím se tu!
Reana bez dalších řečí kolem nich prosvištila a letěla nahoru. Mezitím šli Safira s Crystalou dál směrem k hlavním dveřím, který se hned otevřely od samo. Jakmile byli venku tak se zase zavřely. Čekali zrovna deset minut a už viděli fialový flek v dálce, který se neuvěřitelně rychle blížil. Krestor se řítil hned dolů a přistál velkým bouchnutím na zem. Crystala se lekla a uskočila dozadu.
Safira: Crystalo. Tohle je můj táta. Tati tohle je Crystala.
Krestor se na kobylu podíval a cítil že má strach.
Krestor: Těší mě. Můžeš si mě říkat jak chceš. Buď Lugia ebo Krestor. Je to tvé rozhodnutí.
Crystala: D-dobře.
Krestor: Tak můžem? Ale jak může Crystala letět, když není pegas.
Safira: Crystala dostala ode mě speciální medailonek. Tímto zbůsobem si může udělat křídla a letět kamkoliv si jí zachce. Crystalo?
POKRACOVANI PRISTE!!!
ZAKAZ KOPIROVANI TEXT,OBRAZKU A JMEN!!!
Osmnáctá část:
Předchozí část:








