close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
NEŽ ZAČNETE S PROHLÉDNUTÍM A KOMENTOVÁNÍ MÉHO BLOGU !!!ZDE PŘEČÍST!!!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Smrtka a Temná hrozba z minulosti - 11.část

25. dubna 2012 v 17:15 | Safira |  Smrtka a Temná hrozba z minulosti
Jedenáctá část tu je:

Krestor se musel několik draků ptát, kam se Laikratus se Safirou plaval. Každý drak řekl skoro to samé. Byl nervózní a měl o svojí dceru velký strach. Věděl, že se nemohla bránit proti Laikratusovi. Možná proti každému drakovi by to dokázala, ale cesta tam jí tak unavila, že její síla klesla. V tom uslyšel velký křik draka. Byla to Safira, která řvala. Krestor plaval podle zvuku až byl před jeskyní. Safira řvala a řvala. Laikratus si toho nevšímal užíval si to. Krestor šel před jeskyní a viděl Laikratuse.
Krestor: Nech mojí dceru laskavě na pokoji!
Laikratus otočil hlavu směrem k vchodu a viděl jenom černý stín draka. Poznal kdo to byl. Byl to hlavní vládce Lugia.
Laikratus: Že je Safira vaše dcera tedy nevěřím. Já ji miluju a chci ji mít pro sebe!
Krestor: Nemůžeš dračici nutit aby tě milovala! Safira ti přeci už řekla jednou že tě nemiluje a milovat tě nikdy nebude! Za útok na hlavního vládce z DragonCave, tedy mě, a za útok nejmoudřejší dračici, tě tímto dávám trest smrti!
Laikratus: Ha! To byste neudělal! Nemáte na tohle právo!
Krestor, aniž by něco řekl, bez varování se vrhl na Laikratuse a tahal ho od Safiry pryč. Safira se otočila na bok a vystrašeným pohledem koukala do zdi a koulely se jí přitom slzy z očí. Krestor tlačil Laikratuse ke zdi a kousnul ho silně do krku, až se mu zlomil vaz a zhroutil se na dno.
Krestor: Mám na to právo, aby si věděl. Nedal si mi jinou možnost a nezasloužil sis tady žít. Ať tvůj duch žije v pekle navždy.
Odstrčil mrtvého Laikratuse na stranu a šel k Safiře. Ta zavrčela a vrtěla ocasem.
Krestor: Už tě neublíží. Je mrtev. Jenom tě chci odnést domů.
Safira nic k tomu neřekla a přestala vrčet. Stále koukala vystrašeným pohledem do zdi, aniž by se pohla. Krestor se radši blížil k ní pomalu. Upřímně se jí bál. Krestor se těsně před ní zastavil, zvedl jednu ze svých pac a opatrně se jí blížil k Safiře. Už se dotkl přední nohy a Safira nic k tomu neřekla či udělala. Ležela tam jako mrtvá s vystrašeným pohledem. Jakmile měl Krestor jistotu, že ho Safira neublíží, tak jí vzal, dal na svoje záda a plaval z jeskyně pryč. Krestor jenom vystřelil žlutý blesk na Laikratusovou jeskyni, která se hned začala třást a celá se potom rozpadla. Nechtěl dovolit, aby do jeskyně plavali jiný draci a hlavně mláďata. Hned plavala směrem k hladině. Trvalo mu to chvíli ale už tam dorazil a vystřelil k nebi. Safiře všecko viselo dolů. Nereagovala na nic, což Krestorovi udělalo ještě větší starost. On ale věděl, že je teď nejdůležitější, aby Safiru odnesl rychle domů.

Po čtyrech hodinách už konečně dorazil na Sever, Severu. Hodně koní, pegasů a hříbat se lekli, protože Safira Krestorovi jasně řekla, že nemá v Sever, Severu co dělat. Krestor měl ale jeden problém. On nevěděl kde Safira bydlí a tak musel k Belle. Po půl hodině tam dorazil a konečně mohl přistát. Všichni se drželi dál a čekali co Krestor udělá, když stojí před Belly zámkem. Krestor čekal až se hlavní deře otevřou. Chvíli to trvalo, ale nakonec se otevřely a vešel dovnitř. Když byl uvnitř, tak v tu ránu se hned zavřely a kolem něho byli malý ohnivý draci. Bella se objevila mezi nimi a stála za dvou draků.
Bella: Co tu chceš? Víš moc dobře, že ti Safira dala vyhnanství, jak z našeho světa tak z Krystalového Světa! Nebo si snad na to zapomněl?
Krestor: To je mi všecko jasný, ale přicházím sem v míru.
Krestor se otočil bokem a Bella se hned vyděsila. Na Krestorových zádech ležela bezvládně Safira.
Bella: Co si s ní provedl?
Krestor: Já nic. Já jsem jí zachránil život.
Bella: A to ti mám věřit? Ať to potvrdí. Safiro?
Safira ale neodpověděla. Stále měla ten vystrašený pohled v obličeji a z očí jí stále tekly slzy jako z vodopádu.
Krestor: Ona ti asi neodpoví. Je příliš vyděšená z toho že...
Bella: Z čeho?
Krestor těžce polknul, protože se mu tohle vážně říct nechtělo.
Krestor: Řekla ti Safira o Laikratusovi?
Bella teď hrabala ve svých myšlenek. Říkala si, že to jméno už někde slyšela. Potom jí došlo.
Bella: Ano. To byl jeden Shallow drak, který byl až po uši zamilovaný do Safiry a co je s ním?
Krestor: Ach! Říct se mi to fakt nechce...ještě před nima!
Krestor kývnul hlavou na malý ohnivý draci, který byli stále ve střehu.
Bella: Já je nepošlu pryč. Na to zapomeň. Jestli mi neřekneš co se přesně stalo, tak si sem pozvu Noregona, aby prohrabal tvojí mysl a aby zjistil co se doopravdy stalo!
Krestor: Tak si ho sem pozvi. Mě je to jedno. Říct se mi to nechce.
Bella: Fajn!
Bella se otočila a kráčela ke své bílé kouli, se kterou mohla komunikovat kdekoliv. Ona se do ní podívala a soustředila se na Noregona. Před ní se objevil obraz Noregona, jak hlídá vejce.
Bella: Noregone?
Noregon se otočil k plošině a viděla Bellu. Bohužel jí nemohl nic říct, protože v plošině nemohl říct v myšlenkách nic. Dranzera si sedla na jeho rameno.
Dranzera: Ptá se co potřebuješ.
Bella: Ah! Díky Dranzero! No Noregone...je tu Krestor a přinesl Safiru. Řekl mi že zachránil Safiře život, ale moc mu nevěřím. Nevím jestli jí on něco udělal nebo co a nechce ani do detailu říct co se přesně stalo. Mohl by si sem přijít a prohrabat v jeho myšlenkách co se doopravdy stalo?
Noregon zavrčel. Byl asi naštvaný.
Dranzera: On přijde hned a rychle než řekneš kůň!
Bella: Díky. Budu tu čekat.
Dranzera vyskočila od Noregona, který hned asi odletěl.
Dranzera: Vejce tu budu hlídat.
Bella: Tak zatím.
Bella hned kontakt přerušila a radši byla u své koule nadále.
Za deset minut se už řítil Noregon do zámku. Malý ohnivý draci se lekli a rychle odstoupili, aby udělali místo. Noregon jenom zuřil zlosti. Přistál nejdřív před Bellou. Pozdravili se Bella mu všechno říkala v mysli, takže Krestor nevěděl co si říkají. Noregon se otočil a šel ke Krestorovi. Zastavil se asi metr od něho. Pronikl do Krestorovi mysli.
Noregon: Je ti doufám jasné, že lhaní je na nic a to na mě. Pravdu zjistím tak i tak. Buď to udělám po hodným způsobem nebo po zlým! Jestli se budeš jakkoliv bránit, tak se budeš sakra divit co s tvojí myslí udělám.
Krestor radši nic k tomu neřekl a udržoval si zatím mysl prázdnou, ale stále viděl všechny obrazy před sebou co se týče Laikratuse a Safiry.
Noregon: Tak začni. Ukaž mi všechny obrazy od té doby co si začal pronásledovat Safiru a běda jestli něco vynecháš!
Krestor nic neřekl a ukázal Noregonovi všechny obrazy i to co se stalo se Safirou. Viděl jak jí Laikratus tahá dolů do vody. On několik věcí přeskočil, jako třeba jak letěl nebo jak se vyptával draků kde Laikratus se Safirou jsou. To Noregonovi spíš nevadilo. Nakonec viděl v Krestorových očí jak je před jeskyní a jak Laikratus leží na Safiře. Noregonovi se nedělalo dobře, spíš trochu šoufl. Noregonovi to stačilo a šel z jeho mysli pryč.
Noregon: On ji snad...
Krestor přikývnul.
Krestor: Moc mi to mrzí. Přišel jsem bohužel pozdě.
Noregon: Nejdřív se přesvědčím u Safiry.
Noregon proniknul do Safiry mysli. Nic ale nenašel. Mysl byla prázdná jako Safiry prázdné a vystrašené oči. Nic nenašel v její mysli. Jenom prázdnotu. Odešel z její mysle.
Noregon: Nic jsem z její mysli nenašel...ale jestli je to co si myslím...tak to je snad to nejhorší co se ji v životě stalo. Jenom můžem doufat že nebude čekat malý dráče.
Krestorovi se najednou udělalo špatně. Že by Safira dostala malý dráče a ještě k tomu od Laikratuse, to by si nedovedl ani představit. Bůhví co by z toho malého prcka vzniklo. Noregon Krestora chápe jeho starost a cítil to totéž. Noregon se otočil a šel k Belle. Všecko ji vylíčil, ale ne úplně do detailů, protože jenom Safira věděla to nejdůležitější. Bella byla z toho vyděšená a litovala Safiru. Po pěti minutách šel Noregon zpátky ke Krestorovi.
Noregon: Půjdeš semnou do Safiry zámku.
Noregon vzlétl. Krestor bez dalších řečí vzlétl taky a letěl za ním. Hlavní dveře od Belly zámku se otevřely. Jak odletěli tak se zase zavřely. Krestor pak letěl vedle Noregona.
Krestor: Je to daleko?
Noregon: Ne není. Je to jenom deset minut letu.
Krestor(v myšlenkách): Asi jsem zámek přehlédl...tak není divu...nikdy jsem ho neviděl a na mapě taky zatím není označený.
Noregon: To je jasný že není označený na mapě Safiry zámek.
Krestor: Ty mi snad dokážeš číst myšlenky nebo jak? A víš o tom že to zrovna není slušné?
Noregon: Omlouvám se. Někdy prostě tam vtrhnu zničehonic do myšlenek. Už to dělám automaticky, ale před Safirou to radši ani nedělám, zlobila by se zbytečně.
Krestor: Otázka Noregone. Jak dlouho se už se Safirou znáš?
Noregon: Hrm...mám někdy takový pocit že jí znám celý život...ale pokud to chceš vědět...skoro dva roky. Poprvé jsme se viděli ve světě DragonCave u Kamenných draků. Bohužel je Safira někdy hodně trvdohlavá a řítí se rychle do věcí, aniž by to promyslela.
Krestor: Tu trvdohlavost má asi po mě.
Noregon: To je jedno...mám jí rád a vím prostě že taková je a zůstane. Někdy už ale přemýšlí než se do věcích řítí.
Krestor zahlédl najednou velký modrý zámek.
Krestor: Tohle je Safiry zámek? Já myslel, že je na Sever, Severu.
Noregon: Na Sever, Severu již jsou 5 zámek a to stačí. Tohle je travnatá poušť mezi Sever, Severu a Krystalového Světa. Musela ještě k tomu zařídit řeku směrem k moři na Sever, Severu kvůli vodním koním. Navíc ten zámek musí být v blízkosti Sever, Severu, aby koně mohli kdyžtak poběžet za svými dalšími kamarádi. V podstatě se dá říct, že je zámek těsně na okraji Sever, Severu. Tak pojď. Musíme letět až k nejvyšší věži na zámku, tam Safira bydlí.
Krestor Noregona následoval. Nevěděl že Safira bydlí takhle vysoko. Bydlí ještě výš než Krestor. Po pár minutách letu už konečně přistali na balkón. Nejdřív musel přistát Noregon a šel hned donitř. Krestor přistal se Safirou jako druhý. Noregon mu ukázal kam má Safiru položit. Položil ji do dračího pelechu hned vedle kde spí Noregon.
Noregon: Nevím jestli ti mám vůbec poděkovat, protože je mi jasné že ti nemůžu prozatím věřit. Třeba si to byl ty, kdo jí znásilnil.
Krestor nic k tomu neřekl, protože sám moc dobře věděl, že by to nikdy nedělal. Kdyby ale byl ve své temné podobě, tak asi by to bylo padesát na padesát. Začalo mu být blbě od žaludku a nechtěl na to ani myslet.
Noregon: A ten Laikratus....? Kde je?
Krestor: Přeci si to viděl. Zabil jsem ho. Dal jsem mu trest smrti za to že na mě zaútočil a že Safiru znásilnil.
Noregon: Měl si vůbec na tohle právo?
Krestor: Mám. Jsem přeci hlavní vládce a brzy převezmu i trůn v DragonCave. Magmovi není vůbec dobře. V Poslední době je hodně slabí a kašle často. Bojím se o něho.
Noregon: Tak ať se brzy uzdraví. Byla by škoda, kdyby brzo umřel a ještě na nemoc.
Krestor: Vyřídím mu to.
Noregon: Až se Safira z toho transu probudí, tak pak uvidíme jestli si to byl ty nebo Laikratus.
Krestor jenom přikývnul a šel k balkónu. Naposledy se podíval na Safiru a hned odletěl. Dranzera byla schovaná a přikyrýtá v hnízdě a vše poslouchala. Vyřítila se z keře a přistala hned na stojanu.
Dranzera: Neměl by si být na něho tak hrubý. Myslím si že to nebyl.
Noregon: Hrm...no a co? Nevěřím mu!
Dranzera se mu vrhla na hlavu a držela se drápy dolní čelistí na Noregona. Potom tiskla její hlavu na jeho čelo a dívala se mu zle do očí.
Dranzera: Sakra Noregone přestaň už! Mluvil pravdu! Tedy myslím že mluvil pravdu! Poznám když někdo lže! On nelhal!
Noregon se taky zle díval na Dranzeru a nemohl při tom vrčet, protože Dranzery silné pařáty drželi Noregonovou dolní čelist.
Noregon: Až se Safira probudí tak to prověřím a možná se ti omluvím! Jinak ne!
Noregon švihnul svojí hlavou a chtěl Dranzeru vyhodit ze své hlavy. Marně. Dranzera se pevně držela jak mohla. Noregon to pak vzdal a lehnul si.
Noregon: Fajn tak promiň!
Dranzera ho bez řečí pustila a vyšplhala se do svého hnízda.
Dranzera: Spíš teď potřebuje Safira ochránce. Je teď psychicky zničená bohužel.
Noregon: Máš pravdu. Na Rubína můžem rovnou zapomenout. Safira mi řekla že se na ní díval zamilovaně a málem se na ní vrhnul jako ostatni samci.
Dranzera: Žádný samec se snad nemůže ani ovládnout!? To snad ne! Když budem třeba na cestách, tak kdo tady bude chránit Safiru i vejce?!
Noregon začal přemýšlet. Po nějakých minutách mu něco došlo. Už asi věděl kdo by byl vhodný.
Noregon: A co Trn?
Dranzera: Trn?
Noregon: Jasně! Ten se jedině ovládnul! Když přeci Safira ten den přiletěla zpátky z vesmíru do zámku, tak Trn zrovna hlídal vejce a když přišla tak se sice díval zamilovaně, ale nevrhnul se na ní!
Dranzera: To máš pravdu a hele co Swartmuna? Ta až bude mít čas tak by měla taky hlídat vejce i Safiru...Ona nás bude považovat asi že jsme hlupáci, ale až jí řekneme, že jí někdo znásilnil, tak to snad pochopí.
Noregon: Pošleme sovy. Nevíš kdo má teď volno?
Dranzera: Dneska jsou všechny soví samci pryč...Saphirine a Nasim jim teď asi ukázají, kde mají hlídkovat. Jedině Sparkle Ghost a Melome jsou volný.
Noregon: Tak je pošli obě dvě. Jednu pošli k Trnovi a druhou zase ke Swartmuně, aby to nemuseli říkat, tak radši napíšem dlouhý dopisy.
Dranzera: To bude tak lepší...ale umíš vůbec psát?
Noregon: Jasně že jo! Ty snad ne?
Dranzera: Ale jasně že umím taky psát! Byla jsem přeci u Kronikáře a pracovala taky u Lanciuse, když je Kronikářem! Musela jsem zapisovat různé dokumenty a pergameny a další poznámky do knížek! Co si myslíš že jsem tam jinak dělala?
Noregon: No...errhm...uklízela knížky a pergameny?
Dranzera: To taky. Psala jsem od rána do večera až mi zaboleli drápy i zobák! Brrrr! Ještě tu bolest teď cítím z toho psaní a uklízení! Tak pergamen a brk...ty to budeš diktovat.
Dranzera letěla ke stolku. Pergamen byl už naštěstí na stole. Ona si ho vzala z toho inkoustu a držela ho se svou pravou nohou. Noregon jenom na Dranzeru zíral. On potom začal diktovat. Stačil jenom jeden dopis diktovat, protože druhý mohla akorát Dranzera opisovat, ale musela akorát na začátku dát jiné jméno. Po půl hodině byla Dranzera hotová. Ona pergameny stočila a zavázala provázkem. Oba pergameny vzala do levé nohy a letěla dolů do Hlavního Sálu. Sparkle Ghost a Melome si zrovna čistily peří a vypadalo to, že se nudily. Dranzera mezi ně přistala. Obě sovy si hned přestaly čistit peří a hlavy koukaly na Dranzeru. Byly hlavně zvědavý co to nese.
Dranzera: Mám pro vás jeden jednoduchý úkol. Každá z vás musí nutně a co nejrychleji odnést pergamen k Trnovi a k Swartmuně. Je to dost důležité a nesmíte ho ztratit! Sparkle Ghost ty poletíš k Swartmuně a ty Melome k Trnovi.
Sovy jenom přikývly a Dranzera jim dala pergameny do nohou. Potom si všichni přikývly na rozloučenou a sovy hned vzlétly ven. Každá letěla jiným směrem, protože nevěděli kde oba draci právě jsou. Věděly že musí dopisy doručit co nejdřív. Bude to ale pár dní trvat než se k nim vůbec dostanou. Dranzera letěla zpátky do pokoje a přistala hned v hnízdě.
Noregon: Tak co? Už odletěly?
Dranzera: Samozřejmě že ano. Jsou již na cestě a řekla jsem jim jasně, že je ta zpráva dost důležitá a že jí nemají hlavně ztratit.
Noregon: Dobře. Já prozatím všechny shromáždím a řeknu jim tu strašlivou zprávu co se Safiře přihodilo a ještě jim řeknu že Warsia Portunusovi pomohla. To asi zapomněla říct. Reaně to sice zlomí...ale pokud o ničem neví, tak hned pouto mezi ní a Warsiu hned přeruší.
Noregon chtěl jít hned dolů, ale Dranzera hned vzlétla a zadržela ho.
Dranzera: Ne. Já to řeknu za tebe. Ty na to nemáš. Přeci na tebe vidím, že nemáš sílu na to tohle říct. Nech to na mě. Hlídej radši tvojí nevylíhlou dceru a Safiru.
Noregon: Díky Dranzero.
Dranzera jako šipka letěla dolů do hlavního sálu. Noregon si lehnul k vejci a hlídal ho. Byl hodně unavený a měla pravdu. On by to nezvládnul a místě by se hned zhroutil. Na místě hned usnul.
Mezitím se všechny shromaždili. Slunce už skoro zapadlo a Bathylas se mezitím vrátil z výletu, ale ne sám. Bathylas nabídnul Dyni a svým dětem, že můžou u něho bydlet. Navíc svým hříbatům řekl, že tam jsou další hříbata v jejim věku a že si určitě budou chtít s nimi hrát. Malý Hermes a malá Aronne se už nemohli dočkat až uvidí další hříbata, protože vodních koní hříbat je strašně málo. Jak dorazili tak samozřejmě Hermes s Aronne si začali hned všecko prohlížet a vlítli každému do pokoje. Dyni je za to trochu vynadala, protože ona jim naučila, že se nejdřív musí zaklepat než jdou do cizího pokoje.
Bathylas: Musím k ostatním. Dranzera prej něco chce. Ty nemusíš jít semnou.
Dyni: Taky že nejdu. Musím tady ty malý rošťáci hlídat, aby neudělali další blbost.
Bathylas se trochu zachechtl.
Bathylas: Jak chceš. Kdyby si měla chuť tak přijít můžeš, ale dobrá zpráva to asi nebude.
Plaval směrem do hlavního sálu. Dranzera tam už byla a mezitím než všichni přišli tak koně začali Bathylasovi vyprávět co zjistili o Gregonovi, Death a Portunusovi. Bathylas měl takový tušení že Portunus přežil. Jeho drak Temný Black nedávno letěl náhodně kolem lesa Sever, Severu a asi ho zahlédl, ale nebyl si s tím vůbec jistý.
Když si Dranzera všimla, že tu všichni jsou, plus Reana, tak jim začala vykládat strašlivou zprávu co se Safiře stalo. Všichni se hned začali vyptávat jestli bude v pořádku a takový. Dranzera jim odpověděla, že prozatím neví, ale že dlouho bude asi v tom komatu. Poté se podívala na Reanu a na Warsiu.
Dranzera: Teď...bude ještě horší zpráva...Portunus asi přežil jak asi Lancius potrvdil. Jak ale vím, nepřežil jen tak. Někdo mu musel pomoc.
Warsia začala být hodně nervózní a Reana to na ní hned poznala. Ona si myslela, že se í vrátili ty vzpomínky jak jí držel v tom pokoji v lidském světě.
Dranzera: No a ani vás nenutím hádat kdo to byl...Spíš byla.
Koně si začali mezi sebou šuškat kdo to asi mohl být. Potom radši hned zmlkli.
Dranzera: Nerada chci to jméno vyslovit...Byla to Warsia!
Všichni koně se na ní otočili a byli všichni naštvaný. Warsia tam plavala na místě a nic neříkala. Reana z toho dostala málem infarkt.
Reana: Warsio! Jak si mohla!
Warsia: Nevím o čem to mluvíte. Přeci bych jemu nepomohla.
Dranzera: Nelži Warsio. Důkazy od Lanciuse jsou jasné. V knihách je vše napsané. Je to velká zrada Warsio.
Warsia: Tak on měl slitování! Říkal že tohle všecko nechtěl a já myslela že to myslí vážně! Co byste na mém místě dělala?!
Pini: Nechal bych ho tam chcípnout!
Isak: Souhlasím!
Všechny koně souhlasili s Pinim a ještě říkali další argumenty.
Dranzera: Sklapňete!
Ještě si mezi sebou něco říkali, ale potom zmkli.
Dranzera: Ty víš moc dobře co to pro tebe znamená Warsio. Nemáš tady už co dělat! Vypadni a už se nevrať! Máš jediné štěstí, že je Safira v komatu, jinak by tě roztrhala na kusy to mi věř.
Warsio: Ale já jsem to přeci nevěděla! Reano!
Reana nic neříkala a byla velice od Warsi zklamaná. Ona o ničem nevěděla.
Reana: Věděla jsem že se s tebou něco děje...ale tohle...Warsio...
Warsia: Pojď semnou Reano! Jdeme pryč!
Reana zakroutila hlavou. Warsia tomu nechce ani věřit. Její nejlepší kamarádka s ní nejde.
Warsia: Ne...Proč?!
Reana: Víš co si vůbec udělala?! Pomohla si největšímu zrádci ze všech! Jak ti mám zase věřit?! Warder draci jsou věrný služebníci, říkají si mezi svými ochránci všechno a hlavně je, že nesmí pracovat se zlým a to si udělala. Víš co tohle znamená?! Víš to vůbec?!
Warsia jen zakroutila hlavou.
Reana zavřela oči a začala svítit fialovou barvou. Tekly jí při tom slzy.
Warsia: Co to děláš?!

POKRACOVANI PRISTE!!!
ZAKAZ KOPIROVANI TEXT,OBRAZKU A JMEN!!!

Dvanáctá část:


Předchozí část:

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama