Devátá část tu je:
Všichni: Cože!?
Diana: To ne. To přeci není možné!
Pini: Gregon a Death?!
Safira: Buďte k temným drakům ticho!
Radši hned byli potichu. Safira měla teď strach. Gregon stále žije jako duch, ale jestli si sežene lidské tělo, tak budou mít velký malér.
Safira: Lanciusi...měl tenkrát meč DarkGregon?
Lancius: Ano. Je to tady napsané. Death a Gregon...ale nechápu, jaktože to není v Death knize napsané...jinak bych to už dávno věděl.
Safira: Třeba si něco přehlédl a nebo je to pouze v Gregonovi knihách napsané...nebo moment! Neumřela náhodou Death taky?
Lancius: Jak to myslíš? Vždyt je z masa a kůže!
Safira: Lanciusi pochop! Musela přeci umřít! Jinak by se nestala smrtkou! Kdyby nebyla smrtka, tak by tu stále byla, ale živá!
Lancius: Máš asi pravdu...ale tomu moc nerozumím...Musím se podívat tady do plošiny, protože nehodlám číst všechny tisíc knih od Gregona.
Lancius zavřel knihy a dal je zase zpátky na své místo a šel plošine, která ležela uprostřed. okraj byl rudě červený a plošina zářila v temných černých a šedivých barvách.
Safira: Jak ale můžeš v tom vidět Lanciusi?
Lancius: Je to něco jako myslánka Safiro. Něco co máš ty. V takové myslánce nemůžeš jenom vidět, ale i ukládat vzpomínky a další věci co si zažila.
Safira: Cože? Takže v mé plošině, tedy myslánce, jsou všechny moje vzpomínky uložený?
Lancius: Možná...To je teď jedno! Podíváme se nejdřív do Gregonovi myslánky. Já se ani nedivím, že jí tady někdo předemnou zařídil.
Lancius se díval do myslánky a soustředil se. Začala svítit.
Lancius: Jak dlouho žila Death? Nemyslím jako smrtka, ale jako drak dračího jezdce Gregona!
Myslánka začala svítit a hledala datum kdy Death umřela. Za pár vteřin se už ukázal datum kdy umřela a jak dlouho žila.
Lancius: Myslánka ukazuje...že Death žila pouze 1000 let s Gregonem. Navíc se tady píše, že si pochovali mládí díky kamene mudrců. Gregona zabil jeden z dračích jezdců, tady ale není poznamenáno, kdo to byl. Death si po téhle tragické nehodě vyhledala nového jezdce, který byl na ní krutý a týral jí každý den. Ona to navíc nevydržela a sama ho zabila, ale tím se zabila i sama sebe...nevím proč...asi ten jezdce měl temnější černou magii a spojení mezi Death a tím jezdcem, bylo nějakt silnější a proto se i zabila sebe.
Když jim bylo pouhých 500 let, tak už hned zničili desítky světů a ovládli je. I Drakan Eques. V největších částech začali...od Nocte Tonitrui, Potom dál do Cauda Draconis, k poušti Ignem Crudelis. Po asi pár měsících putovali dál ke Caput Delphini, k Fin Delphini a k poušti Magnam. Potom po dalších měsících si vzali zbytek Drakan Eques. Ostrovy Furon, Aliquam Draconis, Noctua Ungues, Creatura Insulas a poslední ostrov byl Oculus Draconis.
Safira: Ale proč to dělali?
Lancius: Tady v myslánce stojí, že nedostali určitý respekt k nim. Gregon s Death nikdy nebyli úspěšný jako drak a jezdec. Mohli sice spolu být, ale jejich schopnosti byli mizerné. Každý kouzlo se jim zvrtlo a udělali nechtěný chaos u ostatních dračích jezdců. Meč již měl, protože potřeboval trénovat. S mečem uměl Gregon velice dobře. V tom měl výhodu, ale co se týče kouzlení...to mu nešlo. Každným týdnem se cítili s Death čím dál mizerněji a mizerněji. Gregonovi rodiče nebyli dračími jezdci, ani jeden z jiných předků. Neměl to v krvi být dračím jezdcem. Nechápu proč si ho Death tenkrát vybrala jako jezdce. Po několika letech jako drak a jezdec totálně selhali a už se nesměli účastnit kouzlení. Jedině kde mohl Gregon ještě být bylo na trénování s mečem. To je jedině so mu vůbec šlo a její dračici nešlo vůbec nic. Byli z toho oba dva úplně zničený a každým dnem se báli co příjde dál.
Jednoho dne odletěli pryč od stanoviště a domova. Někam hodně daleko od Drakan Eques. Věděli že to nemělo tam cenu. Nikdo je tam nechtěl. Sami ale pochopili, že dlouho mimo Drakan Eques nepřežijou, protože neuměli kouzlit. Jedině bojovat s ohněm, mečem a drápy. Po několika dnech už Death letět nemohla a někde přistala v temné krajině.
Safira: Kde přistali?
Lancius: To tady není uvedeno. Někde uprostřed temné krajiny, cítili oba dva velkou příjemnou energii někde. Šli podle meče, protože ten to taky cítil. Ta temná energie byla z jednoho stromu. Tady ho vám ukážu.
Strom byl snad větší než všecky ostatní. Musel měřit snad několik desítek metrů. Kůra byla černá a vypadal chladná. Suchý ale ten strom nevypadal, naopak. Z velkých mohutných větví, které visely dolů, rostli podivný rubíně červený koule, které zářily. Strom vypadal něco jako vrba. Safira ten strom hned poznala. Byl to Posvátný Strom z Dragoncave.
Safira: Lanciusi! To je Posvátný Strom z DragonCave!
Lancius: Cože? Nemožný!
Lancius si potom ale všiml, že ten temný strom se Posvátnému stromu velice podobal. Myslánka se oddalovala od Gregona a Death. Lancius potom poznal, že tohle byl asi svět DragonCave.
Lancius: Máš pravdu Safiro. Tohle byl Posvátný strom...a taky celý svět DragonCave takhle dříve vypadal. Byl to jenom temný svět. Ovládnutý drakům. Byli to upíří draci, který ovládli svět, ale nebyli tam jediný draci. Byli tam v podstatě i černý, fialový, červený, bílý, oranžový a vodní draci. Ostatní draci jako třeba bleskové nebo skywing draci, ti zase letěli daleko od DragonCave. Oni se schovávali před těmi upíry. Namnožili se jich snad statisíce těch draků.
Safira: Jak se ale mohli takhle namnožit?
Lancius: Jednoduše. Stačilo ukrást hodně vajec. Upíry šli pouze v noci ven, nikoli přes den, když zrovna svítí slunce. Jelikož to byl na začátku temný svět, tak žádný slunce skoro nesvítilo a ostatní draci co tam ještě zůstali začali vyhynout. Jak upíří draci vejce ukradli, stačí do nich šikovně kousnout se svými špičáky a už je vejce automaticky upírem. Jenom se muselo čekat až se vylíhne. Vejce se musela ukládat na nejchladnějších místech, aby se vylíhly, jenže....někdy se to drakům nepovedlo vejce proměnit v upíra. Když tlačili na vejce moc, tak pod jejími špičáky prasknul a vejce tím pádem zničili a zabili i při tom mládě.
Diana: To je kruté!
Lancius: Gregon s Death se stromu dotkli a do nich proudila ukrutná bolest. Bolelo jich to naštěstí jenom chvíli a potom už to pro nich bylo příjemný. Po tomhle se cítili mnohem silnější a hned svoje schopnosti vyzkoušeli. Šlo jim potom jak z ruky. Začali být čím dál zlejší. Upíří draci to samozřejmě poznali a hned je chtěli zabít, než to ale stačili udělat tak Gregon s Death jich tisíce zabili a upíry utíkali od nich pryč. Gregon jim pak udělal nabídku že budou sloužit pro něj. Souhlasili, protože se jim líbila jejich síla a schopnosti. Gregon přísahal zemi Drakan Eques, že se vrátí a celý svět zničí.
Death s Gregonem ve světě DragonCave strávili skoro dvacet let. Museli trénovat svoje schopnosti a připravit svojí armádu upírů na válku. V Drakan Eques se již poznalo, že Gregon s Death zničehonic zmizeli. Oni se na začátku mysleli, že si jenom na pár týdnu proletí a pak se zase vrátí. Stal se opak. Gregonovi rodiče si dělali velké starosti a mysleli si, že zemřel.
Po dlouhé době s velkou armádou v patách se Gregon s Death vrátili do Drakan Eques s pomstou. Nikdo válku nečekal a dračí jezdce nebyli na tohle připravený. Začal v těch největších částech a tak to pokračovalo až do posledního ostrova. Horší ještě bylo, že Gregon zabil svoje vlastní rodiče a část duše dal do svého meče hned po vraždě rodičů. Gregon s Death se ovládli ještě k tomu kamenech mudrců. Používali je, aby dlouho žili. Kamen mudrců existovalo snad přes tisíc a to všude po Drakan Eques. Gregon je všecky vypátral a polovinu kamenů dal do svého meče, aby se stál nesmrtelným s Death.
Skoro tisíc let tímpádem uplynulo a Gregon s Death ovládali každý svět, který je. Jedině co neovládl byla planeta Magicalthia. Planeta byla s Drakan Eques v neustálem kontaktu. Po dlouhé době poznali že něco není v pořádku a poslali své špiony, když zjistili že tam vládne jeden zlý Dračí Jezdec a že nic nepoznali, tak museli jednat. Jenom jediný dračí jezdec ho zničil. Byl to jezdec s velkým srdcem a plný moudrosti. Trénoval na to skoro padesát let. Měl jenom jeden úkol: Zničit Gregona a jeho armádu draků!
Gregon válku nečekal a byl poražen. Poražen mečem LightCritical. Jenže Gregon na poslední chvíli jezdce zničil. Death byla z toho zničená, že Gregon umřel a musela si vyhledat nového jezdce. Nemohla už být zlá. Bez něho nebyla nic. Po takové porážce se na pár let schovala do světů Dragon Moon a Sun. Nikdo jí tam nechtěl, protože věděli co všecko s Gregonem provedla. Jedině co měla u sebe byl meč Gregona. Letěla do Magicalthia, aby si vyhledala nového jezdce. Nikdo jí nepříjmul, až na jednoho. Se svým novým jezdcem letěla zpátky mezi Dragon Moon a Sun a chtěla plánovat pomstu na Magicalthia. Její jezdec měl ale jiné plány. To se Death jasně nelíbilo a nesouhlasila s tím. S každým nesouhlasem ji jezdec mlátil, škrábnul tolikrát mečem a používal i mučící kouzla. Takhle to trvalo asi pětset let. Death toho jednoho skoro umírala, už to nevydržela a s plnou krutostí zabila svého jezdce. Díky temnější magií se stala smrtkou.
Gregon s Death se už potom nikdy neviděli a každý už si vedl vlastní život. Gregon se jako duch stále vracel do jiných těl lidí či zvířat a zkoušel dále ovládnout svět. Death se o to pokusela totéž. Jelikož se smrtka nedá zabít, tak jí museli jedině omráčit či oslabit na dlouhou dobu. 1500 let bojovali na život a na smrt. Oba dva. Gregonův duch měl asi polovinu kamen mudrců v sobě, tak proto žil velice dlouho. Death to už dávno nepotřebovala, protože je smrtkou. Death jednoho v lidském světě omylem upustila meč do moře a už ho nikdy nenašla. Bylo to asi před 500sty lety. Takže ne zas tak dávno. Zbytek historie je snad jasná...Gregon se vrátil jako kůň na Sever, Severu, zmocnil se schopností zlatého a stříbrného draka a chtěl jasně zničit a ovládnout světy. U Death akorát, že začala mučit draky dračích jezdců a vlastně je unesla k sobě do jeskyně. To je snad všecko co tady stojí.
Safira a ostatní na to nic neřekli a bylo hrobové ticho. Všichni byli totálně zmatený, rozpačitý a měli i strach, že se Gregon vrátí jako dračí jezdec. To se mu ale jedině podaří, když bude mít mladého člověka a to mrtvého, protože jak se zničí tělo tak se zničí i tímpádem duše tvora, ne duch. Dračice potom vstala a začala chodit sem a tam po velkém sálu. Koně věděli moc dobře že nad něčim přemýšlí. Safira se potom zastavila.
Lancius: Napadá ti něco Safiro?
Safira silně zakroutila hlavou.
Safira: Ne! Absolutně nic! Můj meč Moonwater nedovede Gregona zničit! Jedině DarkCritical...vlastně LightCritical...to je jedno! To je jedna a ten samí meč! Všichni jsme ve velkém nebezpečí, jestli Gregonův duch stále žije...a jestli si najde jakékoliv tělo...
Safira nehodlala tu větu ukončit. Všichni jenom přikyvovali, protože věděli co myslí.
Dafne: Co hodláš dělat Safiro?
Safira: Musíme být na velkém pozoru. Okamžitě musíte jít do všech zámku a hlavním koním říct tu strašlivou zprávu! Jděte! Hned!
Bathylas, Iceking, Diana, Lillova a Flameisa se rozeběhli a hned běželi, plavali a letěli k zámkům.
Safira: Někdo ještě musí do Krystalového Světa.
Dafne: Já tam jdu!
Moonflash: Jdu s tebou.
Dafne: Proč je nemůžeš kontaktovat přes plošinu Safiro?
Safira: Nemám na to nervy...tohle se musí říct osobně a ne přes plošinu. Já poletím do DragonCave.
Dafne: Ale Safiro...tvůj táta...
Safira: Vím co mi chceš říct Dafne. Jenže nemám jinou možnost. Jsem vesmírná dračice a poletit do DragonCave mi nedělá velký problém. Vy stačíte na to, abyste letěli do Krystalového Světa. Portály nebudu teď zbytečně dělat. Vyžere mi to sílu a to si potřebuju nechat na jindy. Až se Noregon vrátí, tak mu řekněte že jsem v DragonCave a že mu pak všecko vysvětlím až zase příjdu.
Moonflash: Za jak dlouho se vrátíš?
Safira: Nevím...asi až na odpoledne. Ke třem hlavním vládcům v DragonCave není jednoduchý, i když je to blízko. Předemnou čeká velký oceán, který musím přeletět.
Safira neztrácela čas. Ona si nic nevzala a hned vzlétla. Dafne s Moonflashem hned za ní, jelikož nemohli tak rychle letět jako Safira, zůstali hodně pozadu.
Death měla velkou radost, že se svým jezdcem zase vidí. No, spíš jenom ve snech, ale Death už chtěla zase svého jezdce cítit osobně a nejenom už jenom v myšlenkách. Na tohle ale potřebuje mrtvého člověka, kterýho si musí pořídit z lidského světa, než tohle ale dovede udělat, tak nejdřív musí Portunuse proměnit do draka a taky oddělit Říše Zlých Duchů od ostatních světů. Smrtka zrovna přinesla draka a mučila ho, protože potřebuje hodně sil na to, aby oddělila ŘZD s Portunusem, až se stane drakem.
Drak: Ne! Prosím o slitování! Přestaň!
Death ho pověsila na zeď k želízkám a začala ho všemožně mučit. Škrábala ho, používala mučící kouzla a několikrát se svým ohněm ho spálila všude možně. Drak bolestně řval a prosil stále o slitování. Při tom se mu kouleli slzy z očí.
Death: Jen si řvi! To mi dodává sílu! Jen s tím pokračuj!
Z draka vyšel černofialový dým, který se blížil k Death a obklíčil ji. Death cítila velké teplo v sobě a sílu. Na mučení potřebovala kvalitní draky. Musí mít dobré dovedenosti a určitou sílu. Draci s neurčitými síly a dovedenosti jsou slabší typ a moc energie nedávají. Taky záleží na tom jak dlouho ten drak vydrží. Může to trvat klidně měsíce, než drak umře u smrtky. Death draci drží co nejdéle na živu, aby mohla z nich čerpat slitovací, smutné a beznadějné síly každý den. Gregon, jako duch, se zrovna po jeskyni poletoval, v koňské podobě, a prohlížel si Death domov, který zatím nebyl moc zařízený. Jedině to co objevil bylo, v jedné místnosti, stovky kytek Temných Zář a kožešiny od vlků a dalších zvířat, které zabila a sežrala v Říše Zlých Duchů. Prošel zrovna kolem další místnosti, kde zrovna Death byla a mučila toho draka. Zrovna s tím skončila, šla ven a udělala štít kolem oblouku, tedy kolem rámu jakoby dveřích, aby drakovi nenapadl útěk.
Gregon: Kdy dostanu své tělo, Death?
Death se otočila a podívala se na Gregona. Chtělo se jí nejradši brečet, protože byla šťastná ze sebe, že konečně měla svého jezdce, i když prozatím jako duch.
Death: Neboj se můj drahý. Tělo budeš mít brzy. Než ale tohle uděláme, tak nejdřív se musí vylíhnout můj adoptovaný, možná, syn. Pak musím proměnit Portunuse do draka a pak oddělit Říše Zlých Duchů od ostatních světů.
Gregon: Hrm...takže já jsem jako poslední?! To teda není od tebe zrovna zdvořilí Death! Tolik jsem pro tebe udělal a tohle je od tebe tvůj dík?!
Gregon byl naštvaný. Nesnášel když musel být na poslední chvíli důležitý. Death věděla že je tvrdohlavý a všechno neplánuje dopředu jako ona.
Death: Musíš být trpělivý. Nechci se do všeho vrhat rychle jako ty! Vždycky tvoje plány selhali! Vždycky! Když jsme poprvé ožili, tak tvoje plány už potom selhali! Vždycky si mě neposlouchal a dělal sis to podle sebe! Pak si na mě nadával, že je to vše má chyba, protože jsem tě nevarovala, ale varovala! Nejmíň milionkrát jsem tě varovala a ty si mě neposlechla! Jsi tvrdohlavý tupec, Gregone! Vím že si můj jezdec a mám tě respektovat, ale musíš také svému drakovi naslouchát!
Death obešla Gregona a naštvaně odešla do místnosti, kde je vejce, tedy ke hnízdu. Gregona už nenáviděla od té chvíle co znovu ožili. To bylo snad více než před 2500 let. Na začátku,když se stáli zlými, tak Gregon vždycky naplánoval vše dopředu a do podrobna, jenže jak znova ožili, tak Gregon si už s tím nelámal hlavu s plány. Na začátku mu vyšly, ale potom se mu do toho něco zvrtlo a plány selhaly. Death se na vejce podívala a podivně zářil. Zářil fialově. Brzy se asi vylíhne. Po chvilce odešla a šla k Portunusovi. Portunus si zrovna čistil brnění, který ztratil v Říše Zlých Duchů. Bylo trochu zničený, ale ty menší díry opravil a teď ho leštil.
Death: Tak co Portunusi?
Portunus se otočil. Ulevil si, byla to Death. Byl tak zamyšlený že si ničeho nevšímal. Brnění teď nechal ležet a otočil se k Death.
Portunus: Nic. Jenom jsem konečně našel svoje brnění, který jsem ztratil. Myslel jsem, že je zničený a...našel jsem ještě tohle.
Portunus zvednul podivnou dlouhou látku a šel s tím k Death. Bylo to dlouhý asi metr a něco. V tom něco bylo zabalenýho. Položil to a rozbalil. Byl to meč vypadal ale zničeně. Neměl žádný lesk, byl celý černý jako uhel a na nějakých místech byl skoro zlomený. Death okamžitě poznala co to byl za meč. Byl to meč SilvenRock.
Death: Ne...to je SilvenRock!
Portunus okamžitě odstoupil o pár kroku dozadu. Death taky. Potom šla ale blíž, sklonila hlavu a podívala se na meč zblízka. Začala do meče šťouchat. Žádná reakce.
Death: Meč není pro nás už žádnou hrozbou. Ztratil celou energii. Jako kdyby v něm nebyla duše a život.
Portunus: Uf...to se mi ulevilo. Co s tím?
Death: Nic. Já si ho vezmu a dám ho do mučírny. Možný je, že se meč může probudit a varovat Safiru. Zní to sice jako hloupost, ale Silvenrock není obyčejný meč. Vím to. Totiž on mě zničil před tisíce lety.
Death meč vzala a šla s tím do mučírny. Ona ho tam bezlítosti hodila do rohu a nechala to být. Chvíli se nic nedělo. Potom meč začal podivně jemně zářit.
POKRACOVANI PRISTE!!!
ZAKAZ KOPIROVANI TEXT,OBRAZKU A JMEN!!!
Desátá část:
Předchozí část:









supééér!