close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
NEŽ ZAČNETE S PROHLÉDNUTÍM A KOMENTOVÁNÍ MÉHO BLOGU !!!ZDE PŘEČÍST!!!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Smrtka a Temná hrozba z minulosti - 5.část

5. února 2012 v 11:31 | Iva/Safira |  Smrtka a Temná hrozba z minulosti
Pátá část tu je:

Bloudili už asi dvě hodiny ve vesmíru. Safira udělala vždy světelné signály. Podle toho co o vesmírných dracích četla, tak světelné signály dělají proto, aby se našli z velké vzdálenosti. Signály dělají křídly, aby si šetřili energii. Po pár minutách zahlédla červené a zelené světla, které zesílily a potom zeslábli.
Safira: Támhle jsou teta se strýcem! Konečně!
Rubín: Jo...jsem si už myslel, že je nenajdem.
Safira: A to se divíš?
Safira zvýšila trochu rychlost a rychle k nim letěla. Rubín se snažil držet tempo s ní. Červená a Zelená Aura se naštěstí také blížili. Potom Safira zpomalila až se zastavila asi metr od nich.
Červená aura: Ahoj Safiro! Už jsme tě čekali.
Safira: Věděli jste že příjdu?
Zelená aura: Jistě že jo. My vesmírý draci víme všechno co se odehrává. Měla by si to vědět.
Safira: Ano. Zapíšu si to za rohy.
Rubín se nedokázal ani srovnat a to chtěl taky před nima zastavit. Červená a zelená aura na něho koukali jako na blázna. Rubín letěl vzhůru nohama a aury otočili hlavy taky vzhůru nohama. Safira zakroutila očima.
Safira: Tohle je Rubín...je taky z těch vesmírných vajec jako já...je tu poprvé a je to začátečník.
Červená Aura: Je to vidět...vadilo by, kdyby jsme mu dali pár typů?
Safira: Ne. Mě ne, ale jemu asi jo.
Rubín se šklebil a byl naštvaný.
Rubín: Ne...právě naopak.
Červená a Zelená Aura letěli k němu.
Červená aura: Neboj. Taky jsme měli na začátku problémy, když jsme byli malý, ale musíš to zvládnout. Máš to přeci v krvi.
Rubín: Myslíš?
Zelená Aura: Jistě že jo! Nejdůležitější hlavně je, mávat a srovnávat se křídly. Jako při letu.
Rubín: Jako kdybych tohle už nezkoušel už milionkrát! Nejde mi to.
Červená Aura: Zahni jedno křídlo doprava a druhý doleva. Tím se otočíš. Potom musíš křídla narovnat, ale rychle, jinak se otočíš na druhou stranu.
Rubín udělal to co Červená Aura řekla. Včas ale nesrovnal křídla a otočil se na druhou stranu. Naštval se.
Zelená Aura: Celkem dobrý, ale musíš to udělat rychleji, ano je to nezvyk, ale naučíš se to.
Safira mezitím ležela jakoby na zádech, křídla měla věšené dolů a užívala si, jak jí hvězdy nesou pomalu z jednoho místa na druhý. Rubín to zkoušel dále. Brzy už to pochopil a pomalu mu to šlo.
Zelená Aura: Super. S tím létáním, to se naučíš taky, ale už sám. Musíme ještě k naším rodičům. I Safira.
Safira se otočila a letěla k nim. Zelená a Červená Aura letěli napřed. Safira s Rubínem za nima. Po půl hodině dorazili k Fialové a Modré Auře. Když je zahlédli, tak přestali dělat to co dělali a čekali na ně. Červená a Zelená aura šli vedle jejich rodičí a Safira s Rubínem se zastavili před nimi.
Fialová Aura: Vítáme vás tu.
Modrá Aura: Safiro, víme proč si sem přišla a jsme rádi že ses takhle rozhodla. Kámen proměny je velice vzácný a zrovna jsme jeden objevili někde hodně daleko odtud v modré mlhovině.
Safira: Kde se přesně nachází? Kudy musím jít?
Fialová Aura: Právě to je ten problém. Je u asteoridového kruhu asi několik tisíc mil od černé díry.
Safira: Od černé díry?
Modrá Aura: Bohužel ano. Budete to muset obejít, nebo risknout to a kolem ní letět. Musíte si ale dávat velký pozor co se týče vesmíru. Je nebezpečný. Může se stát že na vás zaútočí nějaký podivný tvorové. Jste tu oba dva nový a budou se snažit vás provokovat a vyzývat k boji každým způsobem. Jak nás vidí,tak se nám jasně vyhýbají.
Safira: Jak ty podivný tvorové vypadají?
Modrá Aura: Nedovedeme je moc dobře popsat. Jsou ale z jiných vzdálenosti...z jiných světů...nenechte se od nich provokovat, když si jich nebudete všímat, tak vás nechají snad na pokoji.
Fialová Aura: Ale pochybuji. Rái vychom šli s váma, ale nejde to a víte to oba dva. Ještě něco Safiro, až se přoblížíš ke kameni proměny, tak musíš být ve své pravé dračí podobě! Jinak ta proměna chytne tuhle podobu. Vesmírný draci se neproměňují na další podoby...jenom máme tuhle podobu...odmalička jsme stejný.
Safira: Budu na to pamatovat a děkuji za varování.
Modrá Aura: Safiro...nerada tohle říkám, ale ty a Rubín musíte spolu držet a je to jedno v jaké situaci.
Safira zuřila zevnitř, ale věděla, že mají pravdu.
Safira: Za jak dlouho bychom tam měli dorazit?
Modrá Aura: Pokud budete vše zvládat dobře a nebudete mít žádné komplikace, tak asi do tří dnů...minimálně...maximálně do týdne.
Safira(v myšlnkách): Tušila jsem to...Rubín se hlavně nesmí flákat! Jinak poletím sama a nechám ho tady!
Rubín(v myšlenkách): Doufejme že tam dorazíme včas...ten krystal musíme do tří dnů najít...takže tři dny tam a zpátky...super.
Safira: Tak vyrazíme?
Rubín: Jsem celou dobu připravený, čeká se jenom na tebe.
Safira: Fajn. Tak se mějte.
Fialová Aura: Hodně štěstí a doufám, že ten kámen najdeš a nemusíš se nám ukázat. My už předem víme, jak budeš vypadat.
Safira k tomu už nic neřekla, otočila se a letěla pryč. Rubín za ní.
Rubín: Ještě jedna otázka.
Safira: Jaká?
Rubín: Jak budeme asi spát?
Safira: To ti vysvětlím až večer...tedy, až je čas jít spát.
Rubín: Dobře.
Safira s Rubínem skoro vůbec nezastavovali. Leda se jenom napít nebo se najíst. Jinak cestovali. V prvním dnu neměli žádné problémy a ani se nesetkali s tvory z vesmírů. Safira už začala být unavená. Už jí padaly oční víčka a zastavila. Rubín se zastavil těsně před Safirou.
Safira: Je na čase jít spát...
Rubín: Moje řeč. Mě už padají oči. Tak jak to bude s tím spaním?
Safira: Udělám jeden vesmírý štít kolem tebe a mě. Takhle se nehneme z místa a chrání nás před jakýmkolim tělesem z vesmírů, ale jestli to nás bude chránit před těmi tvory...to nevím...
Safiry křídla začali modře zářit. Dala je k sobě tak, aby udělala průhlednou modrou zářící kouli. Když byla hotová, hodila jí na Rubína a okamžitě ho obklíčila. Koule musela být dvakrát větší než on sám, jinak by se tam nevešel.
Safira: Můžeš spát v jakékoliv pozici. Je ale rozdíl v tom, že se vznášíš.
Safira si udělala taky hned štít, když byla v kouli uavřená.
Rubín: A jak ty koule zmizí? Až se probudíme?
Safira: Asi tak...jestli jí uvidíš ráno pořád...tak stačí jenom kouli škrábnout a zmizí...zevnitř se dá zničit, ale z venku ne. Dobrou.
Safira složila křídla k sobě, dala hlavu na svoje křídla, ocas nechala vyset a zadní nohy dala taky k sobě pod křídly. Rubín si lehnul na bok, složil křídla a nohy nechal vyset. To byla jeho obvyklá pozice. On si naštěstí hned zvyknul a usnul.
Safira se probudila jako první. Ona roztáhla nohy a křídla a protáhla se. Rubín ležel na zádech, měl otevřenou tlamu a vysle mu jazyk z tlamy. Safira zakroutila očima a svojí kouli zničila. Ona ťukla ocasem do koule, kde je Rubín.
Safira: Vstávej ospalče! Musíme dál!
Rubín se otočil na bok. zavřel tlamu a otevřel oči. Všimnul si, že už je Safira vzhůru. On se otočil na břicho a protáhnul se. Potom svojí kouli taky zničil. Rubín se začal taky protahovat. Safira mezitím vyndala lahvičku z brašny a podala ji Rubínovi.
Rubín: Co je to?
Safira: Nebudeme moc jíst a pít a nebudem skoro ani zastavovat při té cestě. Tahle lahvička se stará o to, aby si neumřel hlady či žízní. Vydrží na tři dni.
Rubín nejdřív zaváhal, ale potom si lahvičku vzal a rychle jí vypil. Nechutnala po ničem. Safira si také vzala lahvičku a vypila jí. Prázdnou lahvičku dal Safiře a ta je hned dala zpátky do brašny. Začali pomalu mávat křídly a letěli.
Dva dny uplynuly a nic se prozatím nestalo při cestě po vesmíru. Jenom se museli vyhýbat velkým asteoridům a kometám. Safira si myslela, že cestu zvládnou bez dalších potíž, to se ale mýlila. Podivný vesmírný tvory je začali před dvěma dny sledovat a sledujou je nadále. Safiře ani Rubínovi se to nelíbilo. Oni si jich nevšímali a nechali je. Safiře připadalo divný, že vypadají jako draci. Jsou oproti Safiře a Rubína malý.
Dlouhé asi jako Safiry zadní nohy. Rozpětí křídel mají asi metr až metr dvacet. Zbarvení mají tmavě modrý a jsou pokrytý hvězdami. Oči nemají kulatý, ale v takovém oválném tvaru. Pod okem i nad okem jim čouhají rohy. Ten pod okem vede k tlamě a asi centimetr čouhá špička k tlamě. Mezi tím mají další roh. Křídla mají jako netopýří a blány jsou modře zbarvený. Rohy zase fialové. Ocas vypadá na konci kdyby tam měli chlupy. Někde na tělu mají i silně svítící tečky, který září. Nemají je ale všude. Jenom pod okem, na ocasu a na křídlech. Asi pár centimetrů od rohu je takový chapadlo na kterém je taková svítící koule. Na křídlech mají také ještě takový ruce ale mají tam jenom tři prsty. Přední aní zadní nohy nemají. Mají jenom křídla.
Safiře nevypadali zrovna mile, ale nevšímala si jich a cestovali dál. Tvory nedali pokoj a stále se jim přibližovali, hlavně k Safiře. Rubína si spíš skoro nevšímali. Jenom si ho prohlíželi a hned letěli k Safiře. Safira z toho začala být nervózní, ale nedávala to radši najevo. I tak tu její nervozitu cítili a začali na ní lézt. Safiře to lezlo na nervy a svojí zadní nohou ho silně odstrčila. Tvor se naštval a nechal ukázat svoje špičaté zuby.
Rubín: Neměli bychom...?
Safira: Utéct!
Safira se při letu točila dokola, odrazila se a tvory totálně zblbla. Rubín rychle letěl za ní. Safira byla rychlá a tvory byli od ní odstrčený jako kus hadru. Naštvali se a letěli hned za ní. Rubín se snažil být za Safirou aby na ní nezaútočili. Tvory je brzy dohnali. Rubín se při letu otočil a útočil fialovým světlem na ně. Nějaký tvory se tomu vyhli, ale nějaký zase ne a nehnutě se tam vznášeli. Brzy je honilo už hejno z nich. Safira se podívala za sebou a viděla to hejno. Nevěděla proč zrovna honí jí a proč ne i Rubína.
Potom zahlédla černou díru. Ona pak dostala jeden blbý nápad. Hned se spojila s Rubínem v myšlenkách.
Safira: Mám jeden hrozně praštěný nápad...
Rubín: Jaký?
Safira: Musím je odlákat do černé díry. To je jediná možnost!
Rubín: Blázníš?!
Safira: Je to jediná možnost! Navíc nejsou tak tolik silný, aby se dostali z černé díry! Musím to risknout! Jsem vesmírná dračice a Nora se přeci z té černé díry dostala! Když to ona zvládla...tak to taky zvládnu!
Safira zrychlila tempo a Rubín se zastavil. Tvorové Rubína obletěli a letěli dál za Safirou. Safira zrychlila ještě víc a víc až se u jejího obličeje objevil půlkruh. Ona si toho nevšímala a letěla plnou rychlostí do černé díry a tvorové jí samozřejmně následovali. Rubín byl radši od černé díry co nejdál a čekal.
V čeré díře byli jenom všude fialové a černé blesky a tma. Viděla vír, který všechno saje až do posledního drobku. Tvorové si to uvědomili hodně pozdě a hned chtěli odletět pryč. Vír byl ale silnější a postupně celý hejno do sebe nasál. Oni se naštvali a nějaký hned zaútočili na Safiru. Oni se na ní hned vyseli se svými drápy na křídlech a začali jí kousat všude. Safira zařvala bolesti a vesmírným elementem je od sebe dala pryč. Hned letěla směrem k východu.
Safira: No tak! Musím to zvládnout!
Safira zrychlila čím dál víc. Skoro byla u východu. U jejího obličeje se zase udělal ten půlkruh, z kterýho vzniknul takový barevný trojúhelník a vylítla z černé díry a za sebou nechala barevnou mlhovinu jako duhu. Safira se za sebe podívala a úžasem sledovala jak za sebou nechává duhu plných barev. Takhle rychle ještě nikdy neletěla. Byl to pro ní příjemný pocit takhle letět. Ona potom ale zeslábla a hodně zpomalila. Rubín rychle za ní letěl. Safiry křídla obličej jí vysel dolu. Krvácela snad ze všech míst. byli to sice menší zranění, ale nějaký ty bestie se jí zakousli do tepny. Hned kouzlem vyndala krystaly a zničila je. Krystaly udělali potom ten zbytek práce. Ona se celá roztřepla a byla zaw v pořádku.
Rubín: Co to bylo Safiro?
Safira: Sama nevím...ale byl to úžasný pocit! Takhle jsem ještě nikdy neletěla!
Rubín: Jsi jinak v pořádku?
Safira: Jsem. Naštěstí...ty bestie se mi i normálně zakousli do tepny! Už se ale ven z té černé díry nedostanou. Jdem dál. Zítra ráno už tam musíme dorazit. Za pár hodin už bude na čase jít spát a cítím...že se tam blížíme.
Safira roztáhla křídla a letěla. Rubín letěl za ní.
Po ránu hned letěli dál a blížili se k modré mlhovině. Safira už se musela proměnit do své pravé podoby. Udělala to. Byla na svojí novou podobu zvědavá. Museli se nejdřív před tou mlhovinou zastavit. Svítěla ve všech světlých modrých barvách. Točil se v pomalém víru.
Rubín: Chceš to vážně udělat?
Rubín upřímně nechtěl, aby se Safira proměnila. Pro něho byla i tak hezká.
Safira: Chci. Nechci být v téhle dětské podobě. Je čase na změnu. Doufám že to půjde rychle, protože chci být co nejdřív doma.
Safira letěla sama do mlhoviny. Byla v srdci toho víru. Točil se hodně pomalu a nesával nic dovnitř, jako černá díra. Viděla v dálce jeden modrý kámen. Je asi větší než obyčejný míč. Safira si představovala kámen proměny o něco menší. Začal jemně zářit.
Hlas: To je dobře, že ses rozhodla pro proměnu.
Safira: Kdo je tu?
Hlas: Nemusíš mít obavy Safiro. Je škoda, že tvá matka Altaria tu proměnu nevzala. Ty si alespoň rozumná, že tu proměnu vezmeš.
Safira: Tak už začněte. Chci být co nejdřív doma.
Hlas: Nezapomeň...tohle je tvá poslední proměna a nejde vzít zpátky.
Safira: Ano vím to. Jdem na to.
Kámen proměny začal silněji zářit. Safira musela zavřít silně oči, aby neoslepla.
Mlhovina začala zářit zářit. Její zář byla viděl míle daleko. Rubín si musel zakrýt oči křídly a musel je i zavřít. Po chvilce začala zář pomalu slábnout, ale postupně. Rubín se postupně na mlhovinu podíval. Uprostřed začala ještě víc zářit. Safira se složenými křídly vyletěla z mlhoviny. Rubín se ani nestačil divit. Skoro jí nepoznal. Poznal jí ale jedině podle barev. Její tělo bylo jiné, zadní a přední ohy mohutnější, křídla o něco větší a neměla už osm rohů, ale šest. Na krku měla jiný pokrývku a na předních nohách taky. Její ocas byl taky o něco délší a silnější. Nejvíc Rubína zaujalo její oči. On se do nich zamiloval. Rubín vždycky Safiru miloval a nehodlá to vzdát, i když Safira jasně řekla, že s ním nechce být. Safira roztáhla křídla a hned letěla. Rubín se otočil a letěl za ní. Safira se sama sebe prohlédla a otočila hlavou z jedné strany na druhou.
Letěla bez jediné pauzy. Rubín byl tak do ní zakoukaný, že ani nemyslel na to zastavit a odpočinout si.
Šestý den nastal. Death si našla mezitím jeskyni a uchovala tam vejce. Hlídala ho, jako kdyby bylo její. Ona se mezitím uzdravila a plánovala jeden útok, protože slyšela, že Safira není na Sever, Severu. Jedině byl v cestě Noregon, ale ten pro ní není skoro žádnou hrozbou. Slyšela i, že musí hlídat svojí dceru, která se prozatím ještě nevylíhla.

Tady je kdyžtak obrázek nový podoby od Safiry:
http://bellasara200.blog.cz/1111/safira-new-podoba

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!
ZÁKAZ VŠELIJAKÉHO KOPÍROVÁNÍ TOHODLE PŘÍBĚHŮ!!!(TEXT, JMÉNA, OBRÁZKY...)

Šestá část:


Předchozí část:

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama