Sedmdesátá sedmá část tu je:
U Safiry a Krestora:
Safira tomu nechtěla vůbec věřit. Nechtěla všemu věřit.
Safira: Noregone....ty si to věděl.
Noregon: Bohužel ano...chtěl jsem ti to říct...ale až po válce...
To byla Krestorova příležitost. Zase se vrhl na Safiru a začal jí škrábat a útočit. Safira se nebránila, protože byla v transu. Dranzera zařvala a útočila na Krestorův obličej.
Dranzera: Nech jí být ty zrůdo!!!
Krestor odstrčil Dranzeru. Dranzera radši rychle letěla pro Noregona. Krestor hodil Safiru dolu. Safira padala směrem k jezeru. Krestor ještě na ní útočil křižem krážem. Při tom jí seškrábal brnění dolů. Nezničil ho, ale sundaval spíš. Potom Safiru úplně seškrábal při letu do krva a černým světlem na ní naposledy zaútočil. Safira spadla plnou ránou do jezera.
Všechny tvory přestali bojovat. Krestor si toho všiml a koukal tím směrem. Zle se usmál, protože věděl že to byli temné hříchy. Brilliant s Rubínem si toho všimli. Hned letěli za Bellou.
Rubín: Další kus Krestorovi armády asi dorazili a Safira...padla...
Bella: Ne...tu válku prohrajem...
Když na ně draci chtěli zaútočit, tak jenom naráželi na elektrický štít. Rychle letěli pryč.
Krestor: Hahaha!!! Vy už nás neporazíte!!! O dalších pár set tisíc se naše armáda zvětší!!! My vás zničíme až na poslední kus!!!
Vlk ve předu se zamračil a zařval až zaduněla zem. Z oblaků dolů se vznášeli draci s jezdci v černých pláštech.
Brilliant: Ne...temný dračí jezdci??? Ne!
Bella: Asi bychom se měli vzdát...Safira padla a....nemá to cenu!!!
Vlk začal mluvit démonickým hlasem.
Vlk: Všichni je obklíčete!!!
Temní hříšníci se začali rozšiřovatkolem všech přítomných přátel i nepřátel. všichni začali vrčet. Vlk přistoupil před Krestora a zvětšil se.
Vlk: Ty víš, kdo jsem Krestore!
Krestor: Velitel temných hříchu...
Vlk se pohrdavě zasmál.
Vlk: Jo, máš pravdu to jsem a ty bys měl přede mnou pokleknout, nebo chceš dopadnout špatně?!
Mezitím se začali temní hříšníci u přátel přibližovat k nepřátelům a začali společně s hlavním vlkem tvořit kroužek.
Vlk: Tak co?! Bude pokleknutí?!
Krestor: Hrm...dobře...když tohle žádáš...
Krestor se tedy uklonil a zase se srovnal. Vlk se začal děsivě smát.
Vlk: Ty tupče jeden!!! Zabijte je!!!
Všichni temní jezdci schodili pláště a začali zářit bíle.
Krestor: Ne!!
Krestor rychle odletěl. Démoni se zase dali do útoku. Temní hříšníci se z nenadání proměnili na světlý a hlavní vlk se proměnil v bílou dračici a temný drak vedle ve Swartmunu. Norerian se proměnila do dračího jezdce a nasedla na Swartmunu.
Nora: DO ÚTOKU!!!
Když Noregon uviděl Noru, byl na ní strašný naštvaný, ale byl zase rád, že byla mezi nimi.
Swartmuna vzlétla do výše a zeširoka se usmála.
Začala střílet po démonech černé blesky a taky sem tam zlaté, když se jim nechtělo umírat. Swartmuna pálila dračím ohněm. Dračí jezdci se svými draky stříleli taky samý elementy. elementi dole se probudili z tranzu a začali konat taky. Noregon mezitím hledal Safiru. Nikde jí neviděl, ani necítil její mysl. Nora si odemkla myšlenky. I Swartmuna. Všichni ucítili zase její přítomnost.
Norerian si prorážela cestu směrem k jezeru, kde cítila Safiru.
Kometa letěla nad nebem. Tedy vesmírný element. Černý mraky šli na stranu, kde bylo modré nebe a kometa padala směrem k jezeru, kde byla Safira. Všichni nachvíli přestali s bojem a sledovali barevnou kometu.Nora se zastavila těsně před jezerem. Kometa se zastavila nad jezerem. Kroužila chvíli pomalu kolem jezera.
Zastavila se před Norou a chvíli jí jakoby sledovala. Nora ji tiše pozorovala. Ani okem nemrkla. Trošku se upřímně uklonila pokývnutím hlavy. Kometa letěla doprostřed jezera a potopila se. Letěla před Safirou, která krvácí ze všech stran. Kometa začala silně před Safirou svítit. Jezero taky začalo silně svítit. Vesmírný element nejdřív zaváhal, ale nakonec, praskl krystal v Drakan Eques a vnikl do Safiry. Safira natáhla krk nahoru. MoonWater začal svítit.
Nora vytáhla z pod pláště Magicgon. Taky hrozně silně zářil.
Safira otevřela oči, které bílé zářily a začala se proměnit. Z jezera nakonec vylítla a byla celá černá jako uhel. Křídla měla složený. Byla vlastně zabalená křídly. Křídla jí kryla celý tělo i hlavu. Ocas jí akorát vlál větrem. Řítila se vysoko k nebi. Všichni jenom sledovali. Krestoe nevěděk, jestli se smát nebo se bát. Norerian se na ni dívala s úžasem, ale trochu i s úsměvem.
Safira roztáhla obě křídla a celé tělo měla pokrytý hvězdami. Měla dvě zadní nohy a dvě křídla. Křídla jí zářili duhovými barvy, které se neustále střídali. Na hlavě neměla žádné rohy. Oči jí bílé svítili a konec ocasu jí zářil všemi barvami. Krestor se začal bát. Safira se proměnila do vesmírné dračice. Safira se podívala zle na Krestora a pomalu začala mávat křídly na místě. Vystřelila k němu. Krestor se vydal na útěk.
Vesmírný draci byli rychlejší než obyčejný draci. Dohnala Krestora velice rychle a plnou ránou do něho praštila do pravého boku. Krestor udělal otočku na stranu a zase se rychle srovnal. Krestor zaútočil na Safiru černým světlem. Trefil se, ale útok odrazila zpátky k němu. Krestor se jeho útoku vyhnul. Safira zařvala a vrhla se na něj. Držela ho zadními nohy na hrudi a padala s ním dolu. Krestor Safiru od sebe silně odstrčil a letěl zpátky k nebi. Začal slábnout. Safira pak letěla na místě. Krestor taky. Natáhla krk k nebi a mávla křídly podivně pomalu. Otvírala tlamu a z tlamy vystřelil vesmírný element ve všech barvách jako je Safira. Krestor se tomu útoku nemohl vyhnout. Trefila se do Krestora a všechny aury letěli kolem Krestora a útočili.
Noru to začalo nudit a proměnila se do své zlaté dračí podoby letěla za nimi a sledovala je.
Krestor hodně zeslábnul a padal dolu. Po pár vteřinách spadnul prudce na zem na záda. ležel tam bezvládně. Safira letěla k němu a letěla na místě nad ním. Krestor zvednul hlavu a koukal na Safiru.
Safira: Krestore!!! Ty si zničil všechny naše světy a zničil si i tímpádem rovnováhu! Za to zaplatíš životem!!
MoonWater se vznášel vedle Safiry a vysteřlil nahoru k nebi. Potom začal padat dolů směrem ke Krestorovi. Krestor chtěl utéct, ale Safira ho držela vesmírnými provazy na místě. MoonWater byl jako barevný vír, který se točil. Krestor zařval a zavřel oči. Safira útok zastavila a MoonWater se vznášel centimetr od Krestora. Safira přistala na obě nohy. MoonWater se vrátil zpátky k ní a vesmírný provazy se rozpustili. Stála Krestorovi zády.
Safira: Ne! Takhle to neskončím!
Krestor: A co hodláš dělat!! Jsi jenom malá...a slabá...
Nora se zastavila vedle nich.
Nora: Myslím, že teď jsi slabý ty, Krestore.
Krestor chtěl vstávat a na Safiru znova zaútočit. Safira se ale hned otočila a vrhla se na Krestora. Držela Krestora pevně na zemi a vesmírnými provazy ho připoutala zpátky k zemi. Potom se předními packy u křídel dotkla Krestorovi hlavy. MoonWater se proměnil do malé dýky a čekal. Safira zavřela oči a soustředila se Začali jí svítit oči modře a Krestorovi zase černě. Nikdo z nich se nehnul. Safiry tělo svítilo modře a Krestorovi zase sítili černě. Od Safiry předních pacek se začala pomalu černat, i když byl Krestor slabí, byl hluboko v duši silný.
Hlasy: Tvoje duše nesmí být napadena...jinak budeš nápadná a budeš zničena...
Safira se pomalu černala a zůstalo jenom u jejího jednoho oka modré světlo. Skoro zmizelo. Potom zvedla trochu hlavu a její i Krestorovo tělo svítili obě modře. V Krestrovi duši teď byl boj mezi dobrem a zlem. MoonWater, který byl proměnen do dýky se pletl mezi ně a silně bodnul do Krestorovi hrudi. Krestor silně zařval bolestí.
Safira přestala svítit a hned šla od Krestora pryč. Při tom spadla na zem, ale byla při vědomí.
Z Krestorova těla vycházel černý a silný zlý duch. MoonWater se oddělil od Krestora a letěl zpátky k Safiře. Proměnil se v meč. Krestor tam ležel na boku a jeho pancíř se začal rozpadat. Nechal ukázat jeho bledou kůži, pod bledou kůži byla jeho kůže fialová. Stačí jenom, aby si Krestor z té bledé kůže vysvobodil.
Silvenrock se z Noregonova sedla uvolnil a letěl k Říše Zlých Duchů. Démoni byli zmatený a nevěděli co dělat, protože Krestor je mrtví. To si ale jenom mysleli. Silvenrock byl uprostřed ŘZD a začal silně zářit. Hora se pomalu rozpadala a démoni při tom zničil, jak v hoře tak mimo horu. Všechny démoni se rozpadli a zmizeli kolem. Safira vystřelila k nebi a vyslala velký vesmírný světlo. Nebe zmodralo a kolem ní se pomalu všechny krajiny zase zelenaly a všechny hrady se dali do pořádku. Až na Safiry. Ten už zpravit nemohla. Začala pomalu oddělovat světy, ale bohužel je nemohla oddělit tak jako dříve. Krestor a Portunus je spojili tak, aby se už nemohly oddělit. Safira proto musela mezi všechny světy udělat neznámou krajinu, asi několik desítek kilometrů. Světy se třásly jako se od sebe oddálily. ŘZD už nebyla. Hora byla sice zničená, ale krajina zůstala, která byla asi velká jako moře DragonCave. Musela oddělit ŘZD od ostatních světů také krajinou a to taky několik desítek kilometrů. Potom přestala svítit a upadla zase na zem. Všichni se jenom radovali jak zase vidí svoje světy do pořádku tak jak jsou. Safira pomalu klesala a přistala. Ona vypadala, jako kdyby padla do bezvědomí, ale zůstávala. Odebralo jí to hodně sil, proto je trochu slabší. Norerian se přestala usmívat. Běžela k Safiře.
Nora: Udělala jsi to nejlepší, cos mohla. To se zapíše do dějin tvých! Jsem na tebe hrdá a tvá matka taky.
Safira odvrátila pohled od Nory. Byla na ní trochu naštvaná.
Safira: Jakto že si mi nic o tvém úkoli neřekla? Už vím...nešlo to.
Nora sklopila hlavu.
Nora: Ne nešlo ... musím udělat ještě jednu věc, Safiro, budeš v pořádku.. Na chvíli mě omluv.
Nora začala hledat Noregona. Noregon uviděl Safiru. Teda cítil její přítomnost. Byla pořád ve vesmírný podobě. Pak uviděl Noru. Začal vrčet, ale přistal chtěl jít k Safiře.
Nora: Noregone, em .. Safira bude v pořádku .. jen jsem ti chtěla říct ..
Noregon silně zavrčel. Byl na Noru hodně naštvaný.
Nora: Nooo ... fajn .. radši nic.
Nora sklopila hlavu a obešla ho. Vymotávala se mezi přáteli, které znala. našla Swartmunu. Společně s ní si razili cestu mezi těmi všemi. Cítila se spokojeně, usmívala se. Ale přesto nedokázala říct Noregonovi o jejích pravých citech k němu. Není vhodná chvíle brumlá si pro sebe. A už možná nikdy nebude.
Vesmírný draci přicházeli k nim. Magma už na ně čekal a šel hned za nimi. Přistali pomalu a pozdravili se. Krestor mezitím dal svojí kůži pryč. Moc se mu to nedařilo. Thunder a Ice mu pomohli kůži sundat a zvedli ho na nohy. Byl celý světle fialový a křídla měl tmavě modrý. Břicho měl ale bílý.
Krestor: Proč to děláte? Proč mi pomáhate? Za ty zlé věci co jsem provedl všem.
Ice: Už dávno jsme ti to odpustili. Ty si za nic nemohl.
Krestor: Kde je Safira?
Thunder ukázal směrem na sever. Safira tam stála a rozhlédla se. Byla pořád vesmírná dračice.
Nora nesnášela loučení. Proto odcházela bez jediného slova. V duchu si však stále dokola opakovala: Safiro, jsi má neteř, vždycky budu s tebou. Noregone, miluju tě a nikdy tě milovat nepřestanu.
Krestor se pomalu blížil k Safiře. Safira to poznala. Rychle se otočila a zavrčela. Krestor radši odstoupil.
Krestor: Safiro...prosím...odpustíš svému tátovi?
Safira si frkla.
Safira: Ne! Nikdy ti tohle neodpustím! Za tenhle zlý zločin bych tě nejradši roztrhala na kusy! Můžeš být rád, že jsem tě nechala žít! Měl si radši umřít! Nechci tě vidět! Vypadni z mích očí!
Safira chtěla odejít, potom se ale zastavila.
Safira: Ještě něco...Za tohle co si mě a mím světům provedl...jseš vyhnán z Krystalového světa a Sever, Severu!
Krestor se lekl a odstoupil dozadu.
Krestor: To přeci nemůžeš...nemůžeš svého vlastního tátu vyhnat...
Safira: Můžu! Jestli dostanu nějaké jakékoliv znamení od tebe...že jseš někde v Krystalovým světě či tady na Server, Severu....tak mi nezbývá nic jiného než tě zabít nebo tě akorát těžce zranit!
Krestor: Proč tohle musíš dělat???
Krestor: Proč tohle musíš dělat???
Safira: Protože musím! Musím tady všechny chránit před zlým! Až budu vědět, že ses změnil...tak možná svůj názor změním...Jdi mi už z očí a už se nevracej!
Krestor otočil hlavu jinam a tekly mu slzy.Magma šel k Safiře.
Magma: Safiro...
Safira se podívala na Magma.
Magma: Pojď semnou. Musím ti něco ukázat...
Safira šla s Magmou. Noregon šel radši s ní. Necítil nic dobrého. Blížili se k vesmírným drakům. Ani nevěděla že to jsou její prarodiče a teta se strýcem. Červená a Zelená Aura položili opatrně drahokam na zem. Byl asi velký jako volejbalový míč. Safira se prohlédla.
Safira: Co je to Magmo?
Magma: Je to srdce...ale ne to srdce jak známe...to mají pouze draci...je to naše druhé srdce.
Safira: A k čemu je?
Magma: Tam si může drak uložit svojí duši, než zemře. Nemusí to udělat. Tohle tajemství držíme už velice dlouho a je to nepezpečné ho prozradit. Riziko je, že ho zlý tvor může použít. Druhé srdce může předat sílu do tvora. Nevíme odkud jí bere...to je velká záhada. A to srdce...je...od tvé matky...chce ti ho darovat a...
Magma se podíval na Fialovou Auru.
Magma: Měla by si ještě něco vědět...
Fialová Aura rozvázal uzel a pomalu položil Altarii tělo na zem. Safiře začali téct slzy. Viděla svojí matku, ale mrtvou. Ona k tělu radši ani nešla. Vypadala strašně. Celá bledá, křídla zničená a rohy se rozpadaly. Červená a Zelená Aura šoupali Altarii druhé srdce k Safiře.
Magma: Takhle můžeš s ní komunikovat. Musíš ho ale chránit. Nesmí se dostat do špatných rukou. A ty vesmírný draci...jsou tvojí příbuzný...Fialová a Modrá Aura jsou tvojí prarodiče a Červená a Zelená Aura teta se strýcem.
Safira hleděla na vesmírný draci a nechce se jí tomu věřit.
Fialová Aura: Safiro...omlouváme se...že jsme Altariu neochránili před Krestorem...
Modrá Aura: Sami jsme měli problémy s vesmírem a neměli jsme na ní čas...je nám to moc líto...
Fialová Aura: Měla si ho zabít, ale naopak...je to tvůj otec...a už asi nikoho snad z rodiny nemáš kromě nás a tvého otce.
Safira: Kde je Nora?
Magma: Nevím...někam musela zmizet.
Safira jí šla hned hledat. Rvala se mezi draky a strčela do nich, aby šli stranou. Mezi temnými hříchy objevila Avennu s Gastonem. Hned k nim šla. Eldest s Angel byli u nich a přívítali se. Byli rádi, že už jsou konečně se svými jezdci. Když k nim Safira přicházela, tak jí skoro nepoznali. Safira byla jedině odlišná od ostatních vesmírných draků tím, že se její křídla svítili ve všech barvách duhy.
Avenna: To bylo úžasný co si udělala všem světům! Na tohle ti snad všichni budou vděčný!
Safira: Kde je Nora???
Avenna: No Safiro...my nevíme...taky jí scháníme...
Avenna: To bylo úžasný co si udělala všem světům! Na tohle ti snad všichni budou vděčný!
Safira: Kde je Nora???
Avenna: No Safiro...my nevíme...taky jí scháníme...
Safira si frkla a vzlétla.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!
ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ TEXTU, OBRÁZKU A JMEN!!!








