close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
NEŽ ZAČNETE S PROHLÉDNUTÍM A KOMENTOVÁNÍ MÉHO BLOGU !!!ZDE PŘEČÍST!!!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Portunus a Znamení Vyhnanství-69.část

23. října 2011 v 15:48 | Iva/Safira |  Portunus a Znamení Vyhnanství
Šedesátá devátá část tu je:

Ona vyšla z úkrytu ta 40 letá žena, která šla ke Crystale. Měla roztrhané oblečení, hnědé vlasy a modré oči. Ona se udivila.
Žena: Ivo! Jsi to vážně ty?!?
Hlas zněl velice naštvaně. Safira přestala Crystalu hladit a podívala se na ženu. Byla to její lidská nevlastní matka. Vesničane tomu nechtěli věřit a začali si povídat.
Jeden vesničan: Tohle nemůže být Iva! Něco takového by nesvedla.
Noregon začal vrčet. Safira se naštvala, řekla kouzlo a vesničan se začal vznášet ve vzduchu. Řval a byl šokovaný.
Jeden vesničan: Sakra pusť mě dolů!!!!
Safiry nevlastní matka: Mladá dámo! Pusť ho dolu!
Safira odvrátila pohled od vesničana na matku a při tom vesničan spadnul na zem.
Safira: Škoda...byla legrace ho nechat deset metrů vznášet ve vzduchu. A kde je zase můj nevlastní lidský otec?
Safiry nevlastní matka: Nevlastní?! Já jsem tvá vlastní matka! Tvůj otec zemřel!
Safira: Nejseš!!! A mojí původce není tahle nesmrtelná rasa! Můj původce je drak!
Vesničane se udivili a nějaký se i trochu chechtali.
Safiry nevlastní matka: Jak to semnou mluvíš! Jen si počkej! Zase budeš pracovat doma!
Crystala: Tak to jenom dělala že si dělala starosti.
Safira: Jsem si to myslela...
Safira ukázala na její nevlastní matku.
Safira: Ty, už mi nemáš nic co říkat!! Jsem dospělá a mám povinnosti jako dračí jezdec a drak!
Safiry nevlastní matka: Dračí jezdec??? Cha! Sice si zabila tuhle bestii, ale to musel být nějaký trik! Chceš být jenom obdivovaná nic víc!
Safira: To není pravda! Mužeš ty krávo být ráda, že tahle bestie už nebude obtěžovat vesnici! Byla jenom za mnou a hledala mě, pokud si neslyšela!
Nějaký děti se pomalu blížili k Noregonovi. Noregon zavrčel, aby zmizeli. Děti se lekli a šli o krok dozadu. Safira se otočila.
Safira: Jen je nech Noregone...Oni si tě chtějí jenom prohlédnout možná dotknout.
Noregon se lehnul na břicho a byl v klidu. Děti si nebyli moc jistý, ale pomalu se blížili k Noregonovi. Oni se dotkli a rychle zas odstoupli, když si byli jistý, že jim nic neudělá, tak na něho začali lést. Noregonovi to bylo nepříjemný, protože to lehtalo jak na něj lezli. Nějaká malá holka byla nad Noregonovou hlavu a chtěla se ho dotknout. Noregon zakroutil očima a dal hlavu dolu. Holka se přidržela a Noregon dal hlavu zpátky nahoru. Holka vylezla na Noregonov hlavu a zklouzla po jeho krku dolu.
Safiry nevlastní matka: Já ti vůbec nevěřím Ivo! Jsi jenom lhářka a vždycky sis vymýšlela! Tohle je snad ten největší výmysl, který si vždy řekla! Ty a dračí jezdec a ještě drak!? Pche! Kde si vůbec byla za těch posledních deset let!!! Nechala si tu nás!!
Safira: Říkej mi laskavě Safiro!! Nejsem žádná Iva! Jsem Safira!!! Safira!!! Jasný! Ta Iva už dávno neexistuje! Ta tvoje malá bezvládná holka zmizela! I kdybych ti řekla, kde jsem za těch posledních deset byla, nevěřila by si mi.
Dranzera přistala na Safiři rameni.
Dranzera: Přesně!! Mluví pravdu ty stará bábo!
Safiry nevlastní matka: Cože??? Ty toho ptáka máš ještě pořád a to jsem ti jasně řekla, že ho máš zabít! A ještě mluví?!?
Dranzera: Pffff! Ty ses vážně nezměnila za těch deset let! Myslela jsem, že budeš konečně milá a změníš se k lepšímu...to jsem se teda zmýlila.
Safira: To já taky...neměla jsem sem vůbec chodit...měla jsem tu vás nechat umřít.
Safira se otočila a šla k Noregonovi.
Safira: Tak jděte...musíme odejít.
Děti neradi šli od Noregona pryč. Noregon si oddechl. Crystala šla k Safiře.
Crystala: Safiro počkej! Můžu jít s tebou???
Safira zaváhala, ale nechtěla tu Crystalu nechat.
Safira: Tak pojď Crystalo.
Safiry nevlastní matka běžela ke Crystale.
Safiry nevlastní matka: Ne ne ne! Ta kobyla zůstane u mě!
Safira řekla kouzlo a vyhodila svojí nevlastní matku několik metrů od Crystaly. Nerada to dělala, ale neměla na vybranou.
Safira: Crystala je můj kůň! Navíc ona chce jít semnou!
Crystala se souhlasem frkla a šla vedle Safiry.
Safiry nevlastní matka: Vždyť je to jenom hloupé zvíře! Jako tvůj drak!
Noregon vrčel a pronikl do její myšlenek.
Noregon: Nejsem žádný hloupý zvíře! Draci jsou chytřejší než psi!
Safiry nevlastní matka se strašně lekla. Noregon šel od jejich myšlenek pryč.
Safira: Noregone...Crystalo a Dranzero...vypadnem odsud.
Safira nasedla na Noregona a ten šel pomalým krokem z vesnice. Dranzera seděla na Safiry rameny a Crystala šla vedle Noregona.
Safiry nevlastní matka: Jestli teď odejdeš tak...
Noregon ještě zastavil.
Safira: Tak co??? Dáš mi domácí vězení??? Ty už na mě moc nemáš. To bylo naposledy co jsem téhle vesnici vůbec pomohla! Už se sem nikdy nevrátím! Už si musíte pomoct sami! Sbohem a žij do konce života strašně! A to s mím nevlastním otcem je mi vážně líto...byl naopak na mě milejší než ty si byla! Byl asi rád že umřel! On žije v klidu, ale až ty zemřeš...tak tvůj duch skončí v pekle.
Noregon se dal do pohybu a všichni zmizeli v lese. Crystala byla ráda, že už z té vesnici vypadla.
Crystala: Díky Safiro, že si mě tam nenechala.
Safira: Nemáš záč Crystalo. Teď ale musíme jednu věc vyřešit...jak tě dostat do Magicalthia.
Crystala: Plavání by mě moc vyčerpalo.
Dranzera: A Noregon tě nemůže nést...bude mít na sobě brnění.
Safira: Brnění nebo ne...MoonWater ještě k tomu zlehčil sedlo a naše brnění. Navíc jsem se divila, že čepel je tak lehká...Se Silvenrockem jsem měla někdy problémy.
Noregon: Musí svůj úkol dokončit...měla by si ho taky vzít s sebou do války.
Safira: Určitě ho vezmu, ale nebudu ho používat.
Po deseti minuntách dorazili k okraji lesa a tím ke okraji skály. Safira vyndala nové brnění. Sedlo taky změnilo barvu. Byl černý jako uhel. Safira si s tím nelámala hlavu. Ona nejdřív musela vše shromáždit na hromadu. Nejdřív si museli dát oddech z toho boje.
Noregon: Musíme se co nejrychleji vrátit.
Safira: Ano já vím...ale potřebujeme si odpočinout. Měla jsem je tam nechat.
Crystala: Je ale dobře že si přišla a mě odtamtud odtáhla, protože mě tam nechala pracovat těžký věci...nechala mě tahat těžký vozy a bičovala mě. Každý večer jsem byla vyřízená a unavená. Brzy před svítáním jsem musela vstávat a zase tahat vozy...prostě strašný. Ta se snad nikdy nezmění.
Safira sáhla pro krabičku a prohlížela si jí. Najednou si všimla klíču, který tam předtím nebyl. Safira s klíčem otočila a najednou se krabička od samo otevřela dokořán a svítila černými a bílými světly. Všichni jí sledovali. Z krabičky se objevil jeden náhrdelník a na něm znak Jin a Jang. Na náhrdelníku byli draci Jin a Jang, který se navzájem propojovali do znaku Jin a Jang. Safira se náhrdělníku dotkla a cítila další proud energie. Noregon to taky cítil. Náhrdelník byl na řetízku připevněný, který se nedal rozbít. Náhrdelník se kolem ní točil a nakonec se připevnil. Potom klesal dolu a zůstal na krku vyset. Safira si náhrdelník prohlížila.
Safira: Věděla jsem, že tam bude něco takového.
Krabička se rozpustila a prah letěl pryč. Safira s Noregonem se teď zase cítili o další kus silnější než předtím. Safira vstala a Noregon taky. Hned nasadila sedlo na Noregona. Potom začala nasazovat brnění. Všimla si, že v Noregonovi brnění něco přibilo. Před ní ležel velký kus brnění. Vypadalo to na brnění na hrudní a břicho. Potom si všimla že přibilo brnění na nohy a drápy. Noregon se taky divil.
Noregon: No konečně něco co chrání moje břicho a hrudník...a na moje nohy a packy.
Safira to hned nasadila. Když byl Noregon hotový, tak zářil jako modrá hvězda. Naposledy nasadila brašny a Silvenrock na sedlo. V tom vtrhla Safiry nevlastní lidská matka a byla naštvaná. Dranzera začala řvát a Crystala taky. Safira se otočila a viděla jí. Noregon ze sebe vydal plamen a těsně před plamenem se Safiry nevlastní matka zastavila. Crystala se šla hned schovat za Noregona, protože se jí strašně bála. Dranzera přistala na Noregonovi sedla. Brnění od Safiry bylo naštěstí vedle Noregona.
Safira: Ty to snad nikdy nepochopíš! Nevrátím se! I kdyby si mě nutila náslím, tak tě za to zabiju! A myslím to vážně!
Safiry nevlastní matka: Okamžitě se vrať do svého domu a začni hned pracovat, Ivo!
Safira: Nejsem Iva!!! Jsem Safira ty babo jedna stará!!! Starej se o sebe laskavě sama!! Už nebudu dělat tvojí služku, jako jsem to dělala dříve!!! A co tvůj manžel??? Ten asi taky za tebe dělal všechen tu práci!! Jseš jenom líná a je vidět že si stloustla a nejseš zvykla pracovat!!! Nejradši bych tě roztrhala jako hada!!
Safira sundala lus s šípy a připevnila je na Noregonovo sedlo. Dranzera pomohla Safiře do brnění. Safira si něco i musela udělat sama. Neměla teď kdo by jí pomohl s brněním a tak jí to trochu trvalo.
Safira: Crystalo pojď sem.
Crystala šla pomalu a nejistě za Safirou.
Safira: Ona ti tady nemůže ublížit tak pojď.
Crystala se postavila mezi Noregonem a jí. Safira se dotkla Crystaly čela a začala svítit. Objevili se jí velké peřový křídla. Byli ve stejný barvě jako byla ona.
Crystala: Mám...křídla!
Safira: Poletíš s náma. Bude to takhle jednodušší.
Crystala: Jak se ale naučím létat??? Nikdy jsem neletěla.
Safira: Dranzera s Noregonem ti to naučí. Není to těžké. Já si jdu mezitím vyřídit s touhle babou ty její věci pitomé!
Safiry nevlastní matka: Moc dobře jsem tě slyšela ty zmije jedna!!
Safira: To bylo taky schválně!!!
Safira šla o kus dál od Dranzery, Noregona a Crystaly.
Safiry nevlastní matka: Mluvíš s těmi hloupými zvířaty jako kdyby uměli mluvit!
Safira: Taky že umějí! Ty nic nevíš! Tady kupříkladu zvířata moc mluvit neumějí! Ale ve světě fantazi ano! Tam je všecko možný!
Safiry nevlastní matka: Samí výmysli akorát! Jenom lžeš jak otevřeš svojí hubu!
Safira už toho měla akorát dost. Ona řekla nahlas podivné dlouhé a složité kouzlo. Její nevlastní člověčí matka spadla bezvládně na zem a začala řvát bolestí. Safiry oči svítili jenom zlostí. Kouzlo způsobilo tolik bolesti, jako jí udělala za těch pár let co u ní vyrůstala. Noregon a Dranzera vše v klidu sledovali a do toho nezasahovali. Crystala byla z toho strašně nervózní, pošlapovala na místě a mávala kířdly. Trvalo to hodinu a kouzlo pomalu ustálo. Její nevlastní matka přestala řvát a vzlykala.
Safiry nevlastní matka: Co to bylo!!!
Safira: Tohle...byla ta bolest, kterou si mi způsobila! Jsi jenom ubohá. Sbohem. Navždy.
Safira šla zpátky k ostatním. Dranzera ustoupila, aby Safira mohla nasednout. Safira si vyhoupla na sedlo a podívala se na její nevlastní člověčí matku, která bezvládně ležela.
Safira: Tak si připravená na svůj první let, Crystalo?
Crystala: Snad jo. Mám jenom věřit svým schopnostem a nechat se vznášet.
Safira: Tak je to správný a neboj se. Jinak to nebude fungovat.
Crystala začala mávat křídly a už se vznášela půl metru od země. Noregon šel na okraji skále. Crystala letěla napřed a za ní Dranzera. Noregon se odrazil od skále a letěl. Safira se podívala na spálenou a zničenou vesnici.
Noregon: Co je Safiro?
Safira: Počkej ještě...Musím tu vesnici dát do pořádku...sice jsem řekla, že jsem jí naposledy pomohla...ale nemyslela jsem to vážně...jenom jsem to mí nevlastní člověčí matce řekla, že už jí nikdy nepomůžu.
Noregon se zastavil na místě. Dranzera si toho všimla.
Dranzera: Tak jdete???
Safira: Leťte napřed! My vás doženem!
Noregon udělal zpátečku a letěl zpátky do vesnice. Za pár minut už letěli nad vesnicí, ale nepřistali. Vesničané jenom koukali na zářivého draka a na jezdce. Safira řekla kouzlo a všechno zpravila co ta obluda způsobila. Na to musela použít hodně síly, ale byla teď natolik mocná a silná, že jí to nedělalo žádný problém. Jak bylo dokončeno, tak Noregon se Safirou odletěli už definitivně od vesnice. Lidi jenom jasali a děkovali jim. Noregon se Safirou brzy Crystalu s Dranzerou dohnali a letěli směrem na Server, Severu.
Co se zatím dělo za poslední týden v Magicalthia:
Rubín, Brilliant, Eldest a Angel se museli vracet a sami si odpočinout. Rubín, Bella, Goleus, Magma, Ice a Thunder měli bohužel zatím vše na starost. Rubín zastupoval Safiru, než se vrátí. Bella to přikázala. Museli ostatní draci, koně a fénixové vyléčit a to co nejdříve, aby mohli jít zase do války. Draci toho spíš hodně schytali než ostatní tvorové. Magma, Ice a Thunder si o ně dělali velké starosti a to víc než obyvkle. Belle a Goleusovi to připadalo dost divný. Asi jim něco tají dost důležitou věc. Neměli ale náladu se na to vyptávat, protože měli jiné starosti. Magma šel šestého dne někam daleko od ostatních. Ice a Thunder o tom věděli a nemohli jít s ním. Museli pomáhat ostatním a hlídat je. Hlavně draci.
Magma: Vesmírný draci...vyslechněte mě...ať jste kdekoliv...prosím...vyslechněte jednoho z hlavních vládců od DragonCave...patříte sami k nám.
Chvilku se nic nedělo. Magma byl ale trpělivý a čekal. Před nim se potom objevila velká černá díra a z něhož vylezl vesmírný drak. Byl celý černý a na těle měl všude hvězdy. Oči měl velké a bílé. Křídla měl krásně do fialových světel až se zářili. Barvy se stále střídali jako u aury. Konec ocasu měl jakoby chlupatý a na něm taky zazářili světla. Byl o něco větší než Magma. Byl taky větší než kamenní draci. Tento druh draků se nazývá Nebula drak.
Magma: Fialová Aura....vítej.

POKRACOVANI PRISTE!!!
ZAKAZ KOPIROVANI TEXT,OBRAZKU A JMEN!!!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama