close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
NEŽ ZAČNETE S PROHLÉDNUTÍM A KOMENTOVÁNÍ MÉHO BLOGU !!!ZDE PŘEČÍST!!!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Portunus a Znamení Vyhnanství-23.část

18. února 2011 v 18:09 | Iva/Safira,Koně a Pomocníci blogu |  Portunus a Znamení Vyhnanství
Dvacátá třetí část tu je:

Plošina přestala svítit a malý světlo vniklo jemně do Safiry.Její safír začal jemně svítit a černá půlka zmizela.Safira nevěděla co to mělo znamenat.Rozhlédla se ještě jednou v pokoji a objevila v regále menší krabičku.Ona jí vzala a byla zamčená.
Safira:Hmm...na tuhle krabičku si vzpomínám...Tu mi dala Bella,ale to bylo asi před pěti lety,když mi jí dala.Řekla že je pro mě...ale neřekla mi od koho...třeba to sama nevěděla od koho ta krabička je.
Safira na krabičku foukla a prach letěl všude kolem.Safira si zakryla obličej a při tom mávala,aby prach zmizel.Krabička byla stříbrná a na okraji měla lesklé černé proužky.Ona si nikdy nevšimla,že na krabičce byli dva draci.Jeden černý a bílý.Oba draci byli na kouli Jin a Jang.Draci byli na svých barvách a koukali na sebe.Safira nevěděla,jakým pohledem se na sebe dívali,jestli naštvaným,zmateným nebo zamilovaným pohledem.
Noregon:Safiro kde jseš???
Safira sebou cukla a rozhlédla se kolem sebe.
Noregon:Jseš v pořádku??Řekni něco?
Safira:Jsem v pohodě Noregone.Kdyby něco bylo,tak bych tě zavolala.
Noregon:Budeš tam ještě dlouho?Už musíme vážně jít.
Safira:Ne.Já už hned jdu.
Safira se ještě jednou podívala na krabičku.
Safira:Já jí přeci tady nemůžu nechat...Vezmu jí sebou a uvidím co v ní je.
Krabičku si dala do brašny a šla rychle z toho pokoje.Šla ke zdi,která byla pořád otevřená, a šla zpátky do tunelu.Sošku koně dala zpátky nahoru a běžela tunelem zpátky k Noregonovi.Při běhání držela ten žlutý krystal,který ještě svítil.Když viděla vzádu světlo,tak řekla protikouzlo na krystal a zhasl.Dala si ho zpátky do brašny,šla schody nahoru a zavřela ty dveře.
Noregon:Co si tam takovou dobu dělala???
Safira:Něco podivného tam bylo...
Safira všecko Noregonovi vykládala co se stalo a hlavně co viděla v plošině.
Noregon:Cože???Neznámí jezdec???Nový drak???Tvůj meč???Nikdo ti neukradne meč!Nepoznala si o koho se tam jednalo?
Safira:Ne...nemohla jsem se podívat do obličeje,ale myslím si,že se jednalo o holku v mém věku.Měla na hlavu helmu,proto jsem jí nemohla poznat.
Noregon:A ten drak...moc dobře si mi ho nepopsala.Představ si ho zase a podívám se do tvý mysli.
Safira zavřela oči a soustředila se na draka.Noregon vniknul do její mysli a viděl draka.On se leknul a ihned šel jeden krok od Safiry.Safira hned otevřela oči.
Safira:Co je?Vyděsilo tě to?
Noregon:Nevím...ale je mi podobný...hodně podobný...
Safira:Taky sis toho všiml?Je to hodně divný!
Noregon:No dost divný!A ten modrý vlk...co mělo znamenat zas tohle?
Safira:Nevím...možná jsem to byla já v podobě vlčici...asi prožiju hroznou dobu...
Noregon:Já jsem tě ještě jako vlčici neviděl.
Safira:Jednoho dne mě třeba uvidíš.
Noregon:Teď k tý krabičky...ukaž mi ji.
Safira vytáhla krabičku,aby si ji Noregon mohl prohlédnout.On jí očmuchal a frknul si.
Safira:Co je?
Noregon:Cítím na krabičce pach...pach draků.
Safira:Myslela jsem si to,že je od draků,ale mě by zajímalo proč tam je tam zrovna značka Jin a Jang...
Noregon:Co to vlastně...Jin a Jang?
Safira:Měl by to vědět každý,Noregone.Jin a Jang jsou dvě odlišné strany.Jedna strana nedovede žít bez druhé.Jsou vlastně jakoby na sebe závislé a podporují se navzájem.Drží rovnováhu.Dám příklad...dvě odlišné strany...třeba den a noc,nebe a voda,dobro a zlo,veselý a smutný,láska a nenávist.Chápeš?
Noregon:Teď už jo.
Safira:Jsou stovky příkládu,ale nebudu to tady rozebírat.Tohle by mělo stačit.
Noregon:Určitě.Teď tu krabičku dej zpátky do tvý tašky...tedy brašny...
Safira ihned dala krabičku zpátky,vyhoupla si zpátky na Noregona a vystřelili oba k nebi.
Noregon:Kam teď poletíme?Budeš chtít spát?
Safira:Ne...nemůžu spát...Za tři hodiny vychází slunce,takže to pro mě nemá cenu spát,ale ty by ses měl vyspat.
Noregon:Pche!Já jsem spal posledních dvou dnů!Budu klidně letět celý dva dni!
Safira:Jak chceš...ale pak se nestěžuj!
Noregon:Stěžovat si nebudu to se neboj.
Safira:No to jsem teda na tebe zvědavá...
Hodinu letěli a mezi nimi byli mlčky.
Noregon:A...od koho je ta krabička?
Safira:To nevím...dala mi ji Bella,asi pár let po tom co jsem přišla na Server,Severu.Dala mi ji k narozeninám,ale nikdy jsem jí nedokázala otevřít.Je uzamčená nějakým kouzlem.Celý rok jsem to řešila,pak jsem to vzdala a dala ji do regálu na památku.Ty si říkál,že si na tý krabiččce cítíl dračí pach...asi od draků...ale mě by zajímalo od kterých...
Noregon:Od Cristili ani od Dactyla není.A nevím jak je stará,ale asi 150 let.Jenže vypadá,jako nová,což je divný.
Safira:Třeba je udělaná kouzlem tak,aby se nezničila.Mě by fakt zajímalo,co je asi uvnitř.Už o tom přemýšlím hodinu...
Noregon:Jsem stejně zvědaví jako ty.Třeba to bude vědět Lancius.
Safira:Pochybuji že to bude vědět.
Letěli přes celý Server,Sever.Všude lesy,řeky a lítací ostrovy.Hodně pegasů spalo ještě v té hodině.Safira jim závidila,že si nemusí dělat starosti a žít si v pohodě život,když ona má povinnosti a musí chránit světy.
Noregon:Závidíš jim to co?
Safira:Ani nevíš jak...
Noregon:Taky bych si nejradši celé dny lehnul a netrápit se.
Slunce začalo pomalu vycházet.
Safira:Sakra!Noregone pospěš si!Musíme být co nejdřív na pláži!
Noregon:Já myslel že bude vycházet až za dvě hodiny!
Safira:Tady vychází slunce brzo!U ostatních světů vychází později.
Noregon:A to říkáš až teď???Co budem dělat?
Safira:Leť k řece.To jseš vždycky rychlejší ve vodě nebo nad vodou.
Noregon:Tak se pořádně drž!
Noregon si dál křídla blíž k sobě a řítil se dolu k řece.Safira si pořádně Noregona držela.Noregon letěl těsně nad řekou a letěl hodně rychle.Safira měla co dělat,aby ze sedla nespadla.
Během půl hodiny se už blížili k moři.Safira moře viděla.
Safira:Noregone zpomal!
Noregon hned roztáhnul křídla a letěl zase normálně.Safira si ulevila,protože měla vůbec štěstí,že ze sedla nespadla.Řeku si dali za sebou a letěli nad mořem.
Noregon:Kam teď?
Safiry safír začal svítit a světlo mířilo na západ.
Safira:Leť podle světla safíru.Ten nás zavede k Lanciusovi.
Noregon letěl za světlem.Letěli celý den i v noci letěli.
Dva dni uplynuli.Safira přemýšlela celou dobu co asi dělají ostatní a jak asi na její dopis reagovali.Při cestě je sledovali spoustů vodních koní,ptáci a další tvorové,které kolem nich byli.Oni si jich nevšímali a jenom se soustředili na cestu.Zrovna zapadlo slunce a oba byli trochu unavený.Noregon si pak pořádně zívnul a při tom zabručel.
Safira:Jsi unavený co?
Noregon:Trochu jo...Já to ještě vydržím,ale ne na dlouho...
Po dvou hodinách letu pod nima začala plavat ta osminohá želva.Noregon se želvy lekl,protože byla větší než on sám.Safira si jí všimla a koukala pod Noregona.
Noregon:Co to proboha je???
Safira:Je to želva...to snad nevidíš?
Noregon:Vidím!Ale má osm nohou!
Safira:Ta zavede ke Lanciusovi...leť za ní.
Noregon:Snad nás nesežere...
Safira:Prosim tě!Želvy jsou býložravce!I když...nějaký mořský želvy žerou medúzi...
Noregon letěl za želvou.Během chvilky už byl vidět ostrov kronikáře jasně.Hvězdy svítili na nebi.Měsíc zářil nádherně bílou barvou.Noregon přistal před dveřma Kronikáře.Všude tmavě a šedá tráva.Všude kolem svítili modré světlušky.Vypadali jako motýly,akorát neměli motýlí křídla.Oči měli černé a světlo je trochu zazářili.Jedna světluška přistala na Noregonovi čumáku a Noregon si jí prohlížel.Potom letěla kolem Safiry.Safira si jí taky prohlížila.Po chvilce odletěla.Dveře od Kronikáře se otevřeli a vešel z nich Lancius,který už na Safiru a Noregona čekal.Před nima se zastavil.
Lancius:Vítejte vy dva.Už jsem na vás čekal.Jaká byla cesta?
Noregon:Dlouhá...
Safira:A náročná...
Lancius:To vám věřím.Jste určitě hladoví a unavený po dvou dnech cesty.Noregone,ulov si tady co chceš.Je tady spousta jelenů,který jsem tady připravil.
Noregon:Doufám že budou připravený utéct...
Lancius:Jistě že budou,Noregone.Oni se chovají jako obyčejní jeleni,který si už potkal.Safiro,pro tebe je tu připravený pokoj a jídlo máš tam taky připravený.Jestli budeš chtít,tak si můžeš dát koupel v jezeře.Nic v něm není čeho by ses měla bát.Navíc ti pročistí mysl.
Safira:Jsi až moc laskavý,Lanciusi...Za to co jsem provedla...to si snad nikdy neodpustím.
Lancius:Jsi už jako Moonflash.Nic si nevyčítej.Tady ti Gregon ani Portunus nemůžou ublížit.Můj ostrov je před zlý duchy a démoni chráněný.Budeš tady moc v klidu spát,aniž by si měla noční můry kvůli Gregonovi.
Safira vyskočila od Noregonovi sedla.Trochu se jí klepali nohy,jak dva dni seděla v sedle.Rychle naštěstí držela rovnováhu a stála.
Lancius:Sedlo si můžeš dát do pokoje,aby ho Noregon nemusel tahat.
Noregon:No konečně jde ze mě to sedlo...budu aspoň volně lítat,aniž bych něco nosil na svých zádech.
Lancius:Zavedu vás na místo,kde budete spát.
Lancius šel napřed a Safira s Noregonem ho následovali.Nešli dveřma,kde Lancius obvykle je,ale šli zahradou.Safira se cítila mnohem lépe,než jinde.Cítila všude život kolem sebe.I Noregon to cítil.
Safira:Nádhera co?
Noregon:To teda jo...nic hezčího jsem teda ještě neviděl...
Lancius:Taky že to nikde nenajdete,takovou nádheru,jako je tady.
Lancius se zastavil.Před sebou všichni viděli tmavě modrofialový jezero a vpravo od jezera,asi 20 metrů,byl velikánský tmavě fialový strom.To jezeru dodalo největší nádheru.Strom vypadala jako vrba,akorát že kůru měla hladkou a listy byli tmavě zelený.Vlevo od stromu tam byla menší chatička.
Lancius:Ta chatička.Ta je tvoje Safiro.V ní můžeš spát a Noregon může spát kde chce.Tráva je měkká dost,aby si měl větší pohodlí.Já jdu mezi knihy a vy máte dneska večer volno.Zítra Safiro...si promluvíme a s tebou taky Noregone.Až se vyspíte a najíte,tak za váma příjdu.
Safira:Počkej ještě!
Safira si vzpomněla,že měla ještě kouli,kde byla Aura uzavřená.Nikdy neměla čas jí temnou kletbu dát pryč.Safira kouli ze svý brašny vytáhla a ukázala Lanciusovi.
Lancius:V tý kouli je Aura,že?
Safira přikývla.
Safira:Poprosila bych ti,aby ses o ní postaral ty.Nedokážu to zlé kouzlo od Aury dát pryč.Nikdy jsem na to v poslední době neměla čas.
Lancius přemýšlel.
Lancius:Dobře.Postarám se o tu zlou dračici.Postarám se,aby to zlé kouzlo zmizelo od ní.
Lancius si kouli vzal,se otočil a šel pryč.Noregon se Safirou šli k chatičce.Safira šla do chaty dovnitř.Viděla před sebou dvě dveře.Šla nejdřív do pravých dveří.Byli tam menší skříně,kde si Safira mohla odložit věci.Hned vedle tam bylo na sedlo Noregona místo.Viděla před sebou noční košili,která byla dlou až ke kotníkům.Vypadala hladká a celá bílá.Měla jenom ramínka.Safiře se hned zalíbili a prohlédla si je.Ona z pokoje šla a šla do druhého,když otevřela dveře,tak hned viděla v pravo v rohu postel.Polštář byl obdělníkový.Byl na něm znak Jin a Jang.Byl celý černý a deka byla bílá.Vedle postele v levo byl noční stolek s šuplíky.Na stole byl talíř s jídlem a vedle sklenice s pitím.Na talíři byl chleba,máslo,ovoce a další dobroty.V pravo od postele bylo okno,kde mohl i Noregon strčet hlavu.V levo byl stůl na něm papíry,pero,inkoust a svícen se svíčky.Safira hned otevřela okno a Noregon se podíval do pokoje.

POKRACOVANI PRISTE!!!
ZAKAZ KOPIROVANI TEXTU,OBRAZKU A JMEN!!!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama