close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
NEŽ ZAČNETE S PROHLÉDNUTÍM A KOMENTOVÁNÍ MÉHO BLOGU !!!ZDE PŘEČÍST!!!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Portunus a Znamení Vyhnanství-22.část

18. února 2011 v 18:02 | Iva/Safira,Koně a Pomocníci blogu |  Portunus a Znamení Vyhnanství
Dvacátá druhá část tu je:

Warder draci mezitím dokončili čištěním brnění jezdců a draků a sedly.Dali je do pokojů a šli taky spát.Noregon ještě nespal,protože nebyl vůbec unavený.On skoro celý den nedělal nic.Po chvilce pak Noregon usnul.
Safira v noci otevřela oči.Očima se rozhlédla,kde vlastně je.Skoro nic neviděla,jenom tmu.Ona se pomalu zvedla,aby si sedla.Všecko jí bolelo.Hlavně její levá paže bolela.Na nočním stolku měla lampu a rozsvítila ji.Všimla si,že byla v jejím pokoji ve skrýši.Vypadala zmatená a tvářila se smutně.Pak uslyšela v její mysli hlas.Nebyl to Noregon.
Hlas:Safiro...jdi ke Kronikáři...on ti pomůže s tvou temnou podobou...Pomůže ti jí dostat pod kontrolou...
Safira:A co když ty temný schopnosti mít nechci...
Hlas:Nemáš jinou možnost...ty schopnosti si dostala a musíš je dostat pod kontrolou...nebo se může stát,že tě ty schopnosti ovládnou a nebo že tě můžou zabít...
Safira:Gregon měl pravdu...patřím na zlou stranu...ne na dobrou...
Hlas:Sama moc dobře víš,že Gregon vždycky pravdu nemá...Bathylas nebo Pini mají taky své temné schopnosti a zvládli to oba dva je ovládnout...Nora se bude muset taky naučit temný schopnosti,protože je temný jezdec...Nejseš sama co je bude používat.
Safira:Kdy mám jít k Lanciusovi?
Hlas:Lepší by bylo teď hned...my se ještě uslyšíme,Safiro...
Safira už na to neopověděla a seděla dalších deset minut v posteli v jemným světle,který svítil v pokoji.Safira si sedla na kraj postel a pokusila se vstávat.Na první krok,skoro neudržela rovnováhu,ale po chvíli se vzpamatovala a šla ven z pokoje,ale potichu.Ona cítila Noregona a šla ihned za ním.Všimla si,že jejich skrýš je větší a bylo víc pokojů draků.Toho si ale nevšímala a šla rovnou k Noregonovi.
Noregon zvednul rychle hlavu,protože cítil známou mysl.Byla už blízko a stála už před dveřma jeho pokoji.
Noregon:Je to snad...
Když se otevřeli dveře,tak Noregon jenom viděl černo.Nemohl poznat kdo to je.Safira šla k Noregonovi blíž a dotkla se jeho čumáku.
Noregon:Safiro?
Safira:Jsem to já...
Noregon jí ihned objal hlavou a krkem.
Noregon:Už jsem se myslel,že se neprobudíš.
Safira:Vždycky bych se probudila...
Noregon:Všichni měli strach.Hlavně Nora.Co budem teď dělat?
Safira:Jdeme k Lanciusovi...Budu tu akorát jenom překážet a mám problémy se svými schopnostmi...svými temnými...
Noregon:Nejradši bych tě vysvobodil z toho trápení...
Safira:Kéž by to šlo...a ta krádež vajec...zvládli to dobře?
Noregon:Sice všechny vejce zachránili...ale...odkud to víš?
Safira:Viděla jsem to...v mích vidinách...oni už s krádeží začali,když jsem se proměnila do tý zrůdy...
Noregon:On s Portunusem to plánovali na tebe.Nikdo to nečekal...to je teď vlastně jedno!Portunus byl o krok napřed...on všechny vejce kopíroval a teď jenom čeká na vylíhnutí...pak plánuje další útok,ale nevím kam...
Safira:Hmm...nejradši bych bojovala s nima...Dej mi ještě pár minut...
Noregon:Vezmeš všechny věci?I brnění?
Safira:To ne...vezmu jenom sedlo,protože budeme dlouho letět...portál udělat sice můžu,ale jenom na Server,Severu...
Noregon:Tak od Serveru,Severu vyrazíme.
Safira:Přesně tak...A musíme,protože ze Serveru,Severu se cestuje ke Kronikáři...kdybysme třeba vyrazili od Krystalovýho Světa,nebo ze světa DragonCave,tak by nám to trvalo dýl.
Noregon:Dobře.
Safira šla do pokoje,sedla si k stolu a začala psát na papír.Po patnácti minutách papír stočila,zavázala modrou stuhou a položila na postel.
Na papíře:
Milý přátelé.
Lancius už vám asi říkal,že tu nebudu...mrzí mě to moc co jsem vám provedla.Všecko jsem viděla,když jsem byla tou zrůdou...Bránila jsem se,ale nešlo to,ale moje hlavní omluvila patří k Noře a k Swartmuně.Nechtěla jsem Swartmunu škrábnout a nechtěla jsem taky na Noru zaútočit tím černým ohněm.Nechtěla jsem,ale ten démon mě řídil a udělal co musel.Nevím kdo mě pak vysvobodil...jedině to co jsem cítila,byl asi meč,který do mě hluboce vniknul.Pak si nepamatuju nic...Ještě vám řeknu,že další útok Portunus plánuje ne na Krystalový Svět,ale zase na DragonCave.Tentokrát na celým Severu!On začne od bílých draků,pak k Magi drakům,Black Marrow drakům a k Red drakům.Postupně pak zamíří nahoru na Sever.Oni celý jih zničili při krádeži vajec,toho jste si už možná všimli.
Noro,on tě asi poznal,když si byla v Říši Zlých Duchů.Teď už se stará o to,aby už takové špióni,jako si ty,už nepouští.Teď už svoje dračí démoni nařídil takovým způsobem,že poznají okamžitě,kdo k nim patří a kdo ne.Za pár dnů se vylíhnou dalších dvacet dračích démonů a kopie dračích vajec se už taky vylíhnou brzy.Nevím kdy se vrátím,ale nevrátím se dokud nebudu mít ty svoje temné síly pod kontrolou.Už nikomu nechci ublížit.
Brnění jsem tady nechala,ale sedlo jsem si vzala. 
Safira a Noregon
Safira:Promiň Noro...ale vrátím se...
Safira šla pro sedlo a potom k Noregonovi.Trvalo jí to trochu,než sedlo připevnila,ale tak,aby to Noregonovi netlačilo.
Noregon:Pozor!To je až moc!
Safira:Promiň...
Safira sedlo trochu uvolnila.
Noregon:To je lepší...snad to bude držet...
Safira:Musí to držet.Jinak spadnu.Musím si ještě pro meč a pro luk.
Noregon:Počkám u vchodu.
Safira šla do pokoje,aby si vyzvedla meč Silvenrock a luk.Meč si dala kolem boku a luk s šípy si dala přes rameno.Všimla si,že zapomněla vypnout lampu na nočním stolku vedle postele.Šla k lampě a chtěla jí vypnout.Jenže pak si všimla jejího safíru...byl napůl černý a napůl modrý.Ona se toho lekla a safír si omylem odtrhla od krku.Byl na zemi.
Noregon:Co se děje?
Safira:Můj safír...je napůl modrý...a napůl černý!
Noregon:To ti vysvětlí Lancius,až tam budem...vem ho a dej si na krk...
Safira si klekla na jedno koleno a safír zvedla.Ona si ho ještě jednou prohlédla.Fantazie jí tentokrát žádný žert nedělal.Safír byl na jedné polovině černý.Safira si ho dala zpátky na krk.Safira si všimla meči,který patřil Portunusovi.Byl od Silveruse.
Safira:Radši ten meč vezmu s sebou...slíbila jsem že ho vrátím.
Safira meč od Silveruse vzala.Potom si vzala ještě svojí modrou brašnu,kterou měla od té doby co vznikla ta skrýš,na cesty a dala tam červený a zelený krystaly,jenom kdyby se něco stalo.Pak vypla světlo,zavřela dveře a šla směrem k Noregonovi,který už čekal u vchodu.Nejdřív Safira připevnila meč na Noregonovi sedlo.
Noregon:Co to je za meč?Ten od Silveruse?
Safira:Jo...než poletíme k Lanciusovi,tak se musím zastavit u mích koní a musím vrátit meč Silverusovi.
Noregon:Ty to ale uděláš tak,aby tě neuviděli že?
Safira:Přesně.Tak!Snad by ten meč měl držet.Nesmí spadnout.
Noregon:Kdyby spadnul,tak ho hned chytím.
Safira:Tak jdeme...i když nerada...
Noregon:Musíme.Nemáme jinou možnost.
Safira:My?Já myslela,že já nemám jinou možnost...
Noregon:Přeci si nemyslíš,že to všecko zvládneš sama.Nikdo nemůže něco zvládnout sám.Každý potřebuje pomoc nebo podporu.Budu tě pomáhat a podporovat při tvém trénování temných schopnostech.
Safira:Ani nevíš jak jsem ráda,že tebe mám.
Noregon:A já jsem zase rád,že mám tebe.
Safira si vyhoupla na sedlo Noregona.Noregon šel ještě trochu dál od skrýše.Ještě jednou se podívali oba dva na skrýš.Noregon se pak silně odrazil zadními nohy a vystřelil k nebi,který byl plný hvězd a měsíčný světlo je nechali trochu zářit při letu.
Když byli dost daleko od ostatních tak Safira udělala portál do Server,Severu a Noregon se Safirou tam letěl.Safira zavřela portál za sebou.
Noregon:Tak tohle je Server,Severu...jsou tu snad stovky koní.Cítím je všude.
Safira:Je jich tu hodně Noregone.Nesmí tě vidět.Přistaň támhle v temným lese.Já půjdu tajnou chodbou a meč dám do Hlavního sálu.
Noregon poslechl Safiry příkaz a přistál v temným lese,přesně tam,kde ho Safira nařídila.Safira slezla od Noregona a od sedla vzala Silverusův meč.
Safira:Jdi stranou...stojíš pod tajnou chodbou.
Noregon zvedl pravou přední nohu a měl na drápech řetěz.On za něj zatáhl a otevřeli se dveře.Byly tam schody,který vedli do Hlavního sálu.
Safira:Ty tady počkej.Stejně se tam nevejdeš.
Noregon:Nebuď tam hlavně dlouho!Jinak si pro tebe příjdu!
Safira se usmála a zmizela v tajný chodbě.Ona vytáhla jeden žlutý krystal,řekla kouzlo a krystal začal svítit,aby viděla.Tunel už tak dlouho nebyl použitý,že světla neměli dost sil,aby se rozsvítili.Všude byl prach a pavučiny viseli všude.
Safira:Hmm...To je teda pěkně dlouho co se ten tunel nepoužíval...
Safira šla dál.Tunel byl dlouhý a zdál se být nekonečný.Pak se zastavila před zdí.Safira na zeď začala chmatat a při tom něco hledala.Pak našla sošku koně a naklonila jí dolu.Zeď se pomalu otevírala.Safira stála přímo před hlavním sálem.Ona šla.Její boty byly slyšet,ale stáje byli naštěstí daleko dost,aby je nikdo neslyšel.Safira pak opatrně položila meč doprostřed hlavního sálu a dala tam ještě menší dopis pod meč.Její pokoj nebyl daleko odtud.Jenže ona Noregonovi slíbila,že se nebude zdržovat dlouho.Před ní se objevilo jedno mini světlo.Barvu mělo modrou.Začalo kolem ní letět a Safira jí při tom následovala.Pak letěla od ní asi pár metru pryč a letěla na místě.Pak ukázala,že má jít za ní.Safiře se nechtělo,protože na ní čekal Noregon.
Safira:Noregone počkej ještě chvíli.Musím něco vyřídit.
Noregon:Dobře,ale pospěš si!
Safira začala malé světlo pronásledovat.Zastavila se před jejím pokojem,který se otevřel.Safira se lekla a odstoupila o krok dozadu.Světlo letělo do pokoje.Pak letěla zpátky k dveřím a ukázala,že má jít za ní.Safira světlo pronásledovala a při tom držela žlutý krystal,aby viděla v jejím bývalím pokoji něco.Viděla před sebou stůl a byly na něm rozházené papíry a mapy,které študovala.Všude rozházené knihy v regálech a viděla u svůj starý velký dračí pelech,ve kterém spala.Modrá plošina tam taky byla a svítilia jemně.Asi pět metrů od modré plošiny,byl tunel,který vedl k vodním koním.Modrý mini světlo se začalo vznášet nad modrou plošinou.
Safira:Co po mě chce?Je snad něco s mou vidící plošinou?
Safira šla před velkou plošinou a dívala se do ní.Svítila modrými světly a když se Safira plošiny dotkla,byla jako voda.Lekla se a prsty ihned vytáhla z plošiny.Modrý mini světlo začalo kolem plošiny letět tak dlouho,dokud nezačala silněji svítit.Plošina začala ještě víc svítit a Safira si musela zakrýt oči,aby neoslepla z toho světla.Plošina pak přestala svítit a začala postupně tvořit obraz.
Začal se tvořit obraz vodního draka.Byl celý modrý a měl všude od hlavy až k ocasu blány s ostny.Jeho ocas měl ve tvaru ploutve.Křídla měl ve barvách od tyrkosový až k mořské modré barvy.Břicho měl béžový a vypadal jako pancíř.
Obraz se začal měnit a viděla znova toho vodního draka,ale tentokrát na něm seděl jezdec a držel v ruce meč.Safira meč poznala,byl to její meč Silvenrock,akorát vypadal víc do stříbrné barvy,než obvykle.Drak měl stříbrné brnění.I na břiše mu zářilo brnění,jako tisíc hvězd.Jezdec měl taky zářivé stříbrné brnění.Jeho plášť se vznášela ve větru,když drak letěl.Safira nemohla poznat o jakého jezdce se jedná,protože měl helmu na sebe a vypadalo to spíš na ženu,než na muže.
Obraz se začal zase měnit.Viděla tentokrát jenom tmu.Postupně se začal obraz tvořit.Viděla modrého vlka,který ležel na boku stočený do kuličky.Vypadalo,že brečel.Všude kolem vlka byla temnota,až když otevřel oči,tak temnota zmizela a všude jenom tráva a samota.Vlk vstal a běžel někam daleko pryč.

POKRACOVANI PRISTE!!!
ZAKAZ KOPIROVANI TEXTU,OBRAZKU A JMEN!!!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama